kého. Jsou v kritických studiích Kerrových, jmenovitě těch, které
rozbíraly citové a smyslové fluidum některých ženských
dramatických postav, strany, nad nimiž čtenář se přímo tázal po důvěrných
vztazích k ženám - zde má jeden klíč pro pochopení; také kritik
se nám stává dražším, dovedeme-li si ho lidsky dokresliti a
shoduje-li se jeho umělecké pojetí s pravdou životní.

Způsob, jímž selento turista a lovec, užívající nejen vlaku a
parolodi, ale občas i člunu, mezka, velblouda a bloudící někdy v
soustředěné samotě a jindy společensky, zmocňuje zevního světa, jest
příznačně impresionistický: sítnice, pokožka, čivy, nozdry a uši
chytají s neunavnou lačností drobné, ne10mené sensace prostorové
i barevné, pohybové i sluchové, které si osobnost osvojuje· s
opojenou rozkoší. Pak velmi rozsáhlá, složitá, ano rafinovaná inteli~
gence tyto vjemy prosívá, třídí a vybírá z nich,až vznikne
stilísovaný obraz, soustředěný kolem kritikova já a vyzbrojený narážkami
historickými, uměleckými, kulturními a literárními, ale jen
narážkami, jež zvyšují dojmovou intensitu; tomu, čím běžní cestopiscí
nejraději vyplňují své feuiIletony, informačním výkladům a
historickým neb zeměpisným vložkám, se Kerr důsledně vyhýbá,
protože v ničem nepodporují jeho osobité vise světa. Často potlačuje
čistě impresionisticky souvislou dějovou nit a klade vedle sebe jen
barevné skvrny, světelné zákmity, někdy až metodoutečkovacf;
pak sloveso se ztrácí za přívalem podstatných jmen, zachycujících
dojmové jádro a přídavných určení, nositelů to koloritu; jindy však,
jde-li o zachycení pohybu, má Kerrovo verbum život velmi rozvitý.
A ještě něco: Kerr dbá melodického živlu řeči, jet sám vášnivým
hudebníkem a iu herce cení na jazykovém výrazu vedle prvku
deklamačního značně složku musÍ<;kou i zbarvení fonetické i jeho
prósavyniká ode dávna schopnostmi rytmickými, stupňovanými
až k~ svévolné virtuositě.

Byli bychom spokojeni, kdybychom těmito metodami dospívali
pouze k poznání duše kritikovy a nedozvídali se ničeho podstat~
ného ani nového o námětech, Uvedších duši tu v rozechvění?
Sotva; - toto nehezpečí však u Kerra věru nehrozí. Jemu se
skutečně daří postaviti před náš vnitřní zrak· netolikonekonečně
živý a názorný obraz kraje a jeho lídí, ale i jeho skrytou duši.

150