80

nerozlučně svěží podání krajiny s intensivním
vystižením vnitřího života.

Neřekli jsme nadarmo I že činítp způsobem
klasickým. Nazýváme-li klasickým umělcem básníka,
jenž zjevy hluboce lidské a obecně platné dovede
vyjádřiti prostředky nejprostšímil není jím nikdo
spíše než Neruda v "Prostých motivechll. Vybíráť
si z· přírodYI ať maluje rovinnou krajinku či
končinu podhorskoul právě takové scenerie a výjeVYI
které' ve věčném koloběhu časů se vracejí a vždy
stejně moéně se dotýkajL.,srdce člověka a při tom
přece nám stále připomínajíl že jsou prožity a
pojaty v našem českém domově. Zároveň však jsou
obrazem vnitřních dějůl jež prožívá ve
významných obdobích svého bytí ne pouze jednotlivec,
nýbrž každý člověk hlubšího obsahu citového a
bohatší schopnosti dojmové: odtud silné dojetíl jímž
nProsté motivyll zmotňují se duše čtenářů. A hlel
toho všeho dosahuje Neruda způsobem až
neuvěřitelně jednoduchým. Jeho písně blíží se prostou,
úsečností téměř popěvkům .1i4ovým j jeho pointy
mají zvuk a plnost národních pořekadel; jeho
obrazy jsou průzračné a okouzlující jako slunce
zrcadlící se v lesní tůni. Neruda jest nejednou
úmyslně prosaickÝI jen aby označil věc názorně
a živě; volí slovo šedél každodennílzdánlivě otřel~l
chtěje se vyhnouti prázdné pompě j utíká se k vý;';
razu na pohled triviálnímu, ví-lil že tím zvýši
účinnou bezprostřednost.

Po všech· těchto stránkách budou Nerudovy
nProsté motivy II vzorem a na mnoze vzorem
nedostížným českým básníkům lyrickým: klasičnost a
národnost jsou v nich zasnoubeny nerozlučně.
Zdá-li se však na první pohledl že díla obecně kla-