otázky, nejen povahové kuriosity, ale i plemenně význačné typy
..s názorovou a uměleckou oblastí doby před březnové se však nikdy
nesetkal. V letech šedesátých a sedmdesátých nevstoupil do ní ani lan
Neruda, jehož dovršený a domyšlený vývoj spadá daleko za mez,
značící vlastní působení generace Májové. Navrátiv se z výchovných
toulek po cizině do vlasti, učí se postupně chápati na malostranských
postavičkách z odumírajícího světa, na tulácích a trhanech z města
i z kraje, v podhoří i na rovině, rázovitě české rysy, a tak v době, kdy
zmlká jako lyrik, školí oko pozorovatelovo, srdce obdivovatelovo, uITi
psychologův, aby byly připraveny k pozdní slavnosti návratu do
domova, z něhož za m!adoněmecké nákazy svého jinošství uprchl,
přiraziv dveře za sebou. Významnějším svědectvím pro postupné
znárodnění českých někdejších světoobčanů než volba domácích námětů
a látek jest jejich vždy tužší vztah k českým starším mistrům, za
něž zvolna vyměnili své cizí učitele slovesně: fiálek a s
rozhodnějším prospěchem Neruda sedávali v baladické škole Erbenově;
Neruda se učil výrazné dřevorytové technice slova od Havlíčka; Světlá
pokračovala v lidsky slunné a básnicky hutné kresbě kladných a
tvůrčích ženských typů Boženy Němcové, kdekoliv jí to dovolila její
velkorysá problematika. Nešlo arciť v těchto případech o přímé
přejetí nejvlastnější tradice obrozenské, nebo! v Erbenovi stejně jako
v liavlíčkovi neb v Němcové se rozkládá a přerozuje vlastenecká
romantika 'novými prvky - most k ní byl však přece vybudován. Leč
nicméně zůstane generace Májová v dějinách české slovesnosti a
kuitury označena nikoliv jako pokračovatelka neb dovršitelka, nýbrž
jako rušitelka a kritická soudkyně vůdčích ideí národního obrození.

Těm vsak bylo souzeno ještě jednou básnicky ožíti. Pravě v době,
kdy politický život český domýšlel prakticky obě vůdčí zásady
vlastenecké romantiky, myšlenku dějinné svéprávnosti národní a slovanské
vzájemnosti, došly ideové hodnoty české obrody také v poesii
mocného výrazu. Rozháraný bouřlivák ze severnich Čech, nasycený
selským vzdorem a bohémskou zlomkovitostí, zmítaný živým zájmem
o veřejné otázky a nadaný citlivým smyslem pro lidovou působivost
verše, Václav Sole, byl pouze Janem Křtitelem; co naznačil v slibnýclt
svých nábězích a skvělých svých torsech, to domyslil a dovršil o
OS11let mladší poeta, jenž otiskl první svou báseň, žl;mouCÍ parvamj
Orientu, téllOž roku, kdy Václav Sole vydal jedinou .svou sbírku, --
SYato1* a