a tím ruší ilusi. Vyrovnati tyto komposiční i slohové rozpory, bylo
úkolem další redakce básníkovy.

Básníkova vlastní zpověď o koncepci básně přesvědčuje nás, že
epické jádro původní mořské fantasie, v němž poeta líčil zasažení
»kr<iie bouře« do milostné idyly Anežčiny a Josefovy, nenáleželo
vůbec k základním prvkúm; skutečně pohřešujeme právě v těchto
partiích jakoukoliv zvukovou i barevnou malbu bouře na moři. Něco
-ale v celku nemnoho - z ní obsaženo jest v episodických vložkách,
které Sv. Čech zařadil již do prvního znění »mořskéfantasie«. Jsou
tři a vesměs tak zdařilé, že mladý autokritik, který jinak podrobil
skladbu podstatným změnám, přejal je skoro bez retuší do verse
přepracované.

První vložkou, zapiatou mezi líčení »krále houře« a píseň
hochovu, jest položertovný, polohrúzný popěvek o lodním ochranném
skřítku; kuplet ten zpívá starý námořník, provázeje úsečné a názorné
své vypravování posunky. S ostatním dějem episoda ta takřka
nesouvisí, jediné zmínka o ztroskotání lodi, jež nastává odchodem
rozhněvaného lodního mužíka z korábu, připravuje poněkud na bouřlivé
události příští. .

Do samého středu básně vsunul Sv. Cech dvoje líčení sytého
koloritu a rušného tempa, propracované. se zálibnou šíří a s
výrazovou plností; první zavádí nás do kajuty, druhé na palubu. V kajutě
dlí II visutého lůžka bělostné a krásné dívky jeH černý otrok; zpívá
jí ukolébavku, která postupně se mění v píseň divoké lásky a horoucí
touhy po spojení. Černochův zpěv přeruší dívčin výkřik, v němž
zasténá tušení blížící se zkázy lodi. Vše se mění v okamihu. Zároveň
s nyvou a toužebnou ukolébavkou, která zní nyní jako pouhý spodní
tón, nabývajíc neustále větší horoucnosti, zaznívá hrdá deklamace
černochova o jeho moci a slávě v minulosti; s lísavými a svůdnickými
tro..::heH slyšíme pádné a hrdé daktyly, a jeden rým, ovládaný širokou
zvučnou samohláskou vrací se znovu a znovu. Ve chvíli, kdy do
kajuty vniká plným proudem voda, zmocňuje se nčkdejší vladař Súdánu
bflého těla své paní a dusí ji v rozvášněném objetí.

V tomto dramaticky vystupňovaném okamžiku básník přenáší
čtenáře na palubu, kde vypukla: vzpoura lodníků proti kapitánovi.
Námořníci přemohou velitele lodi, když je komanduje k čerpadlům,
přiváží jej ke stěžni, aby patřil na jejich orgie, jimž se křepčíce oddají,
.$S