Kritika sociologická.

Kritika životopisná, pojavši umělecké dilo jakožto
znak, zapiala je do řetězu příčin a účinků; tyto
zasahaji dle jejiho pojeti předevšim oblast jednotlivce,
jehož prozkoumání, výklad a zpodobeni vyčerpává
jeji ~ájem a úkol. Leč jednotlivcovy osobnosti nelze
osamostatniti; též ona jest pouhým článkem v řetěze
dalšim - jest zjevem společenským. YJ- s 1 e d ~:.
v atip} fč in né v z t a hy v e d o u c í o d Ull!
ěle c k é no'dTfa:-- p}' es ,- fe'h o jIl d.j.vi ~_ u á
1nihoj:iův o d c e k s pol e če. n ské m u cel k u;
vylož i t i, j a k k n i h a, obr a z, 'h.u,cL.e-h-n-i.
s k 1 a ifIJ'a'--:Z'i· cad 1 i a vyj a dřu j i s po le
čn o s t, v níž v z n i k 1 ~ ~.! e r o u byl Y P ř
ijat y; d o vod i t i, ž e t o u t o n á rod n i k u 1·
turou společenskou své doby jsou
výt vor y umě 1 e c k é u r č o v á n y - t o ť v
ěd e c k é ú s i 1 í k rit i k y Boe i o log i c k é,
dcery a dědičky to životopisné kritiky.

Kritika sociologická vznikla a rozkvetla v době
positivistické. Tehdy veškeré historické děni bylo
pojímáno kolektivisticky: dějiny vytváří nikoliv
jednotlivec, nýbrž hromadná společnost; vynikající
osobnosti politické, umělecké i vědecké jsou předevšim
výrazem této hromadné vůle a těchto kolektivnich
názorů; individuálni přednosti jsou toliko kraj nim

50