POŽEHNANÁ ÚSTA.

[fJ rolezli jsme na koních svých stráně
kidp ronské, dívali se s Olivetské hory na
čtyřhranný Jeruzalém a daleko do
pustého, skalnatého kraje, k Mrtvému moři
a Jordanu, Jerichu a Hebronu, navštívili jsme
Jethsemane, jeli kolem vyčnívajícího z hradeb sloupu,
na němž jako na koni bude o soudný den sedět
a soudit Mohamed - - - - - Z toho všeho
jsme měli nehorázný hlad a sotva jsme se dočkali
osmé večerní, abychom sešli dolii do jídelny na
každodenní polívku s rejží, každodenní maso ovčí
a item kuře. Konečně zavolal arabský sklepník a
sešli jsme.

Už jsme byli navykli sedět zde sami, u
přítomnosti toliko jediného mlčelivého soudruha.
Dragoman to pruského konsulátu, mladý, tlustý,
šilhavý muž, s premovanou čepicí na hlavě -
jediná to známka evropsko-úřednická zde v
Jeruzalémě. Dnes tu ale seděli místo něho dva cizi

páni. .

"Už jsem prosil, pane, místo to je
reservováno pro pana dragomana - každodenní host"
- mínil syn hostinského, mladík as šestnáctiletý.

"Eh co dragoman - dragomanl A jaký
dragoman 1"

22