uprostřed tenkráte malý rybníček se zděnou
obrubou, hustým rákosím a křovinami kolem -
rejdiště mnohých našich radovánek. Pod jedním tím
keřem měli jsme schovánu pěknou hromadu liber~
ních. oblázků pro praky. Okruh druhé bastióny
tvoří údolí hlubší. Dnes v tom zářezu
stojíkavárna Panorama, tenkrát bylo místo pokryto
hustým křovím. O několik kroků dál je Bruská
brána - stanoviště moje co· vrchního vojevůdce.

Usedl jsem na lávku nad branou a otevřel
knihu. Lehýnké chvění probíhalo mi tělem, někdy
šournul po zádech mrazík, ale myslím, že to
nebyl strach. Bylo mně v celku dosti dobře; Mnoho
k tomu přispělo, že jsem nebyl spatřil
anijediněho spolubojovníka. Měl jsem je v příjemném
podezření, že dostali strach a nepřijdou. Pořád
mne srdce nu tkalo, abych se vůči tomu hrdě.
vypnul, abych se cítil - ·ále mysl zaS pověrčivě
zrazovala, že bych je tím snad přivolal, a
nevypnul jsem se.

Bubny a trubky zněly střídavě na cvičištích
marianském a belvederském. Lidé a vozy pode
mnou vycházeli a vcházeli do brány. Z počátku
jsem si jich nevšímal, pak začala pověra také
zde svou hru. Uhne-li se ten zde na konci můstku
směrem k Bubenči, bude s námi zle - - uhne-li
se v levo k Podbabě, bude dobře. -
Jedentři - čtyři - pět - všechno jde k Bubenči
trouby teď od Belvederu znějí jako k útoku Ř
vyskočil jsem.

V tóm se Svatovítské věže zazněla desátá.

Ohlédnu se a vidím, jak alejemi cape Mikuláš

56