"Dej sem jeden 1" PobQrák vezme párek a
sní jej. Mezi tím prodává uzenká.ř u vedlejších
hokyň. Za chvilku se vrací k Pobonlkovi.

"Pantáto, tři dobráky za párek."
"Za jaký ?'I

Hokyně protější: "Vždyf jste j~ .ted' SJl.ěď."
"Já že sněď uzenku.? To jste ~ichD. i blá;r;ni1"
Hádka, POBorák kleje. Uzenář šermuje
háč
kem ve vzduchu a volá policajta.

Poli~jt: "Měl jste párek?"

Pohorák vytřeštil na něho oči. ~ěl."
"Tak zaplaťtel"

"rose rozumí 1 - Teď jsem se zrovna Up.·
matoval - vědí, pane kaprál - jsem st~ chlap
-- mánJ \Ii divnou blfWU."

V okolí smích. Ale Pohorák zasrou$ile $edá,
několikrát pro sebe zaběduje: "Ta hlava - ta
hlava 1" - pak dopije lahvičku a kouří.

Slunce praží nemilosrdně. Pohorákovi je
nevoJno. PoWédl na psa, kterak v stínu p9d vozem
spí - pomalu Se sebere, přikryje kuřata a holuby
plachetkou - vleze pod vozík -

Už i "paní ltejvavá", ~slední to celodenní
kupecJ odnesla $vf1j nákup. Nůše II víka mi:4í,
Jw.kyně odnášejí své bedny Jl vejci. Policiljt obebází
a pobízí: "Sklízet 1"

Teď stanul před vozíkem PGoorákovÝtn.
"Sklízet, kdo ie' od vo.;íka," a chytil ~ vůz.

T emn.é vrč.cn.i pod vozem. Policajt nilblédne taJn
a vidí Poboráka, j~ ~. čepici .p<><f. Blavou,
pokojně na slámě spí. "Pohorákurvstivat I" a
zat;i41 jej za noBU .•

61