andělé své dary - všichni byli utvořili květiny.
Cherubimi skládali do klínu panenčina růže,
Serafimi lilie, jiní zase "panny Marie slzičky" a jiní
její "pantoflíčky", jak byli je k vůli svátečnici
nazvali - nejvíce ale bylo fialek mezi květinami.
Panenka Maria tleskala ručkama, líbala květinky
a divila se nejvíce tomu, že se stále a stále mění.
To ovšem nevěděla, že ze slunečních papršlků
jsou. Nejkrásnější a nejpestřejší květy přinesl bledý
jeden anděl. Nemohl však krásy té jinak vytvořit,
než že přibral jedu k papršlkům. Květy jeho
stkvěly se v nejbujnějších barvách, byly ale hli·
novité a jedovaté, vydychovaly zkázu, a bledý
anděl položil je toliko k nohoum panenčiným.

I sám Bůh Otec těšil se z její radosti. Pravil:

"Abys květin nepotratila, stvořím ti košíček na ně. "

A stvořil Bůh Otec svět náš tak jak jest
s lidmi a zvířaty, s vodou a skalou, a postavil
ho do oblaků k nohoum panenky Marie. Panenka
Maria naházela naň svoje dary a podivila se velmi,
jak rychle se květy ujmuly, rozvinuly, odkvétaly
a zase jinými se nahražovaly. I ty jedovaté
květiny tam dala.

Promluvil pak Bůh k bledému andělu: "Jdi
a opatruj nový ten svět. Hleď, aby byla věčná
změna na něm. Jmenuj se Smrt 1"

Mezi tím však byly se dušičky nejprvé
odkvetlých květin ze svých tílek vybavily a usadily
se co pestří mot)i:>vé na rouchu Panenky Marie.
"Což mám s těmi začít 1" ptala se Boha.

"Z těch sobě utvoř pás kolem těla."

Pás stačil třikrát kolem. Právě ho byla
Pa
89