"fl

Sotva že větérek zavěje

a sotva že větev se sklonl,
již 'ku zemi sežloutlé listl to
Jak zlacený 'deštík se ront

Zamyšlen dívám se ok'nem ven
a chvěJ u se, podoben věchu:
musí to přece být pěkné Jen,

když člověku prchnou dny poslednl
tak v plničké záři, tak v spěchu!