50

Zas hvizdne si - kosti to proiímá ¨
na mračna, jež nesou si hromy,

a vymknuv jim hromový z rukou klín
po lese štípá jím stromy.

I vyrve jim oheň ze záňadří

svou divoce nezdolnou silou
"Chci pořezat všechny ty hlavy skal
zubatým bleskem jak pilou 1"

IX.

Však nechtěl bych být jak ten podzimek,
když blízko už k zimě se kloní:

je dětinský, svět-Ii se zamračí,

hned po tvářích mu slzy roní.

VždYť po nebi už i to sluníčko
pak smutně o berličkách chodi

a podzimku starci se každý den
iak ve mlýnském zákalku rodí!

I(dyž krajem jde, chvěje se zimnicí
a každý mu větérek ostrÝ,

když lesem, krok chrastí, jak vyschlá když
mu kůže se tluče kol kostry.

I(dyž trochu chce vesele vykročit,
hned zarazí, schází mu dychu,

když k zlosti se krev chce mu rozvařit.
je vášeň ta jenom už k smíchu! ...:-