jest i ten, kterýž bloudí, i ten, kterýž v blud uvodí (Job 12, v.
16.). Když zajisté Bůh trestati chce,'pustl ducha bludu i na rádce
i soudce (v. 17.), byťiskrze samého satana bylo,jald na Achaba
bylo (1 Král. 22.), tak že předce i tu jen na Boha přední ohled
každý míti musí. A však bývá, že i pravdivými Božími řečmi,
zle ujatými, lidé svedeni bývají; jakž Jeremiáš dí : Ach,
panol"níče Hospodine, velices podvedl lid tento i Jeruzalém, říkaje:

Pokoj míti budete (kap. 4, v. 10.). Ne že by Pán Bůh jim
nekajícím pokoj sliboval, ale že oni, za kající sebe pokládajíce,
sliby Božími Oinak pravdivými) sami sebe svedli. Což
přihodilo-li se i nám, sobě, ne Bohu aneb jeho sluhám vinu dávejme.

27. Ale příčina se dává o té věci, kterouž někteří z vás za
svod mají, nětco promluviti a jako i z toho Bohu a vám počet
učiniti. Znám se k tomu, že nejen na to, co Bůh za starodávna
mluvíval a činíval, rád pozor dávám, věda, že i k nám všecko
svým spůsobem patří, ale i na nynější jeho skutky, činy a
jakákoli navěští, věda, že Pán Bůh náš vždycky tentýž jesta~e"
mění se. A ač strany týchž skutků jeho a pozoru na ně v nás
omyl bývá, já však tuto sem se na tu stranu klonil, že podvodu
není, proto že cokoli Pán Bůh skrze staré pravdivé proroky
lidem přednášeti dal, to též sem tuto viděl a ne jiné.

28. A to což jest ? Troje toto:

I. Žehrání na hříchy světa, zvláště v ty časy, když jim zřízení
v církvi služebníci a kněží brániti neb nechtí pro nedbalství,
neb neumějí pro hloupost, neb nemohou pro úřadu sobě od
tyranů zastavení.

II. Zvěstování pokut a ran pro hříchy takové se valících,
nebude-li pokání, a jaké i odkud rány přijíti mají.

, III. Milost zase kajícím, aneb aspoň, po přejití zúřivé kázně,
ostatkům.

20