Tento poutník, jenž v Anglii .?yl básníkem, stává se
na německé půdě novinářem. Když byl dobrodružný
kníže Piickler=Muskau obohatil typ celkem jen zevně
o několik rysů exotického světoběžnictví, přejala jej
mladoněmecká škola; stlačivši geniálnost trochu
nepohodlnou na občansko-liberální normál, zpopularisovala
umění cestování žvatlavou a všestrannou causerií. Při
četbě Heina,Wienbarga neb Mundta překvapí vlahá a
slastná atmosféra, ležící nad jejich cestopisnými
feuilletony: tito duchové příliš neklidní a vznětliví, než aby
dovedli hluboce a upřeně se dívati do skutečnosti
nevzrušené a trvale se zamysliti nad zjevy stálými a zá=
konnými, rostou a rozněcují se pod inspirací střídavých
dojmů, měnivých scenerií, hučících měst, vlnících se
zástupů. Všichni prahli po velkoměstských podmínkách
života a byli spiati s domovem venkovským neb malo=
městským, zpožděným hospodářsky, zakrnělým
sociálne: zd až nebylo to, co jmenovali cizinou, jejich
skutečnou duševní vlastí? Jestliže romantikové, neukojivše
v dálce své touhy, přicházeli domů snít, dumat a znovu
toužit, mladoněmečtí poutníci našli za hranicemi na=
sycení svých tužeb a vraceli se uzdraveni, občerstveni,
omlazeni, aby pracovali, agitovali, reformovali. Cizina
přemohla z jejich já to, co bylo hořké, churavé,
neplodné, a vybavila v něm vše, co bylo činorodé,
pro
spěšné, positivní. .

Literárně sotva hodil se který rámec více duševním
disposicím a aesthetickým potřebám Mladoněmců než
právě cestopisná causerie. Sem věru vešlo se vše: spo=,
lečensko=reformní tendence, politický liberalismus,

57