RROSTÉ MOTIVY zasluhují, aby je každý ze
čtenářů bral do ruky s týmž zbožným a uctivým
ostychem, s kterým takměř padesátiletý básník ode
•.vzdával veřejnosti »první svou knížku zcela subjek
•.tivní«. Zde, v těch čtyřech tak promyšleně a úměrně
prokomponovaných cyklech odhrnul Neruda s jakousi

plachou cudnou váhavostí záclonu se svého osobního
tajemství, které i pro psychology j>ásnických koncepcí
jest zjevem řídkým a vzácným. Na Nerudovi, jediném
v našem umění, naplnila se slova, jimiž Goethe neza
•.pomenutelně vystihl svůj plodný duševní stav v letech
1814 a 1815 »Geniální povahy prožívají opětovanou pu
•.bertu, kdežto jiní lidé jsou jen jednou mládi!« a »Prosté
motivy« jsou právě lyrickým deníkem tohoto »dočas
•.ného omlazení«. Studený a povrchní pozorovatel najde
snad v »Prostých motivech« mnohem méně, možná jen
umění býti lyrikem ještě v padesáti letech; stačí však
srovnati s »Prostými motivy« jinou lyriku básněnou
v mužném věku, aby vysvitl eodstatný rozdíl. Na př.
v druhém díle Čelakovského »Růže stolisté«,básněném
cele na počátku čtyřicátých let poetových, najde se pět
šest kusů náladové lyriky silného subjektivního zabar
•.vení a zvláštního intimního kouzla, ale tyto claudelor
•.rainovské krajinné prospekty se »zrcadlem živých vode
a s »obrůženými horami« obrážejí vyrovnanou, usmí
•.řenou duši bez bouří a krisí; Neruda však prožívá
znovu opravdové mládí se všemi jeho touhami a roz
•.běhy, erotickými horečkami a depressemi skepse Đ
druhé půlce motivů jarních a skoro celému kruhu mo
•tivů letních porozumí pouze ten, kdo uvěří, že kdysi

80