kolení, staví se názor nový, lehčí, svůdnější, hledící nikoliv
ke smyslu, ale ke kráse života, nikoliv k hluboké vážnosti,
nýbrž k příjemnému půvabu. Čeští kavalíři, studující na
cizích rOlDánskýdh universitách, provázející své panovníiky
daleko za hranice, řídící své diplomatické cesty brzy do
Vlach, brzy do Španělska, přinášejí do vlasti nový směr
životní. Nebylo souzeno, aby se počalo takto žíti v Čedhách:
zlé osudy náboženské i válečné přivodily záhy, že přestalo
se takměř žíti vůbec.

Leč zatím co muži konají průpravu pro nový
společenský mrav i řád, který neměl nikdy nabýti u nás plně půdy,
sedí jejich věrné a počestné ženy u svých kolovratů a zle
žehrajíce na brokáty a rasaty, štamety a tabiny, haraše
a karmaziny, do nichž oblékaly se dámy u dvora, předou
pro své děti ,táž plátna, z nichž babičky jim samým košilky
šívaly. Chrání práv dOlDova proti nástrahám cizoty, krásy
domácí prostoty proti svůdnosti vlašské a francouzské, tra·
diční souvislosti proti prudkému novotářství, kšaftů matek
a pramatek proti novotám lehkým a nespolehlivým. Jsou
proto milování hodny a roztomily jako pozdravy domova,
a jejich ,listy, prostoduché a dětinské, komioké ve své
nadsazené úzkosti o věci nejmalichernější a poetické svým
patriarchálním pOlDěrem k statiku a daru pozemskému, působí
zvláštním okou~lujícím dojmem jako milé interieury
minulých věků ve starýClh museích.

,,Paní kanclířová" Anna z Rožmberka, provdaná z
Hradce, naklání si z naivních a srdečných těch korespondentek,
jejichž řada vrcholí klasickým zjevem paní Zuzany Černí·
nové z Harasova,naše srdce nejvíce: jest skoro směšno, že
se nám tolik líbí žena, která dovedla psáti takřka jen o ba·
žantech a kožiších pro děti, o hřibátkách a sem~nku, o
tělesným bolestech a škodlivosti dluhů, a jejíž obzor byl
uzamčen ve čtyřech slovech, jimž se obracela k svému choti:
"můj znemilejší jediný pane!"

Roku 1546 přivedli šestnáctiletou princeznu
rožmberskou, dceru Joka z Rožmberka a Vendelíny ze Starhem.

33