úskočnou, používá strojeným praktických důvodů, jen aby
se její nejmilejší pán vrátil do Jindřiohova Hradce domů.
Bohatá dcera roduroUnberského a paní z Hradce, která
před několika měsíci líbezně se posmívala jakési ženě, jíž
deset tisíc statků "dobývaného s ublížením zdraví tak
,platno jest, jakoby jak živa peníze neměla", učí pojednou chotě
svého spořiti, na měšec pamatovati a k hospodářství
přihlížeti a nemešká o každé jízdě, ať kamkoliv ji Jáchym
podniká s králem, poznamenati, že asi hude těžká a nebezpečná.

Leč zdá se, že malé úskoky nepomohly mnoho. Pan
Jáchym z Hradce podle hesla svého příliš k diplomatickým
koncům prohlížel, a paní Anna z Rožmberka s oběma dětmi,
Adamem, pro něhož časem na muži vyprošovala liščí
kožíšek, a malou Aničkou, miláčkem tety Mandalény, stáJle
osamocovala na Hradci. V~hla se vášnivě do hospodářství,
prohlížela vše, zdokonalovala vše, rozuměla všemu. S
pětatřiceti léty ovdověla. Poslední cesta pana Jáchyma byla
vskutku těžká a nebezpečná, jak jej vždycky varovala;
utonul v Dunaji, když most se byl pod ním prolomil; přece jen
málo pan kancléř ke konci prohlížel.

Paní Anna hospodařila za děti a vše, čemu se naučila
vděčně od švekruše Mandalény, vzklíčilo desítinásobně.
Moudrá správa panství a domácnosti proměnila se v
soustavu: z posledníoh listů této kdysi roztoužené mladé paní,
jest suché naučení kuchaři Zdeňkovi, jak by "věrně, pilně,
bedlivě, spravedlivě a všelijak náležitě se choval při
zasekávání, vaření, uschovávání a přinášení jídel." A přece ani
tu není paní Anna z Rožmberka z onědh žen, jež stále jen
vaří a vync.1ézají jídla, aniž jediná z jejich krmí má svou
osobitou příchut. Paní Anna Koření vše zvláštním
úsměvným vděkem, tichou radostností prosté duše. Nebylo
nikoho, kdo by jí nemilova1, a ,,podle své tiché a krotké
přirozenosti lidem mila byla a Bohu se neztratila". Posledních
dvanáct let žila na výminku u syna Adama, jenž, dosáhnuv
plnoletosti, ujal se sám vedení statiků. Nezažila bouří, jež
se přihnaly na její rod a na českou zemi. S padesáti lety
r. 1580 us,nula a byla pohřbena ke svým předkům. "Jimžto

a*

35