vici XVI. věku biskup Ceských bratři, Jan
Blahoslav. Nálež-el již k onomu pokolení, které
přijalo humanistické nauky z německých universit;
odtud pro celý život si osvojil směr, který
Melanchthon byl tak přesně vyznačil heslem
,,1itterata pietas". Podle názoru Blahoslavova, 'V Jehož
nitru učenec daleko převyšoval bohoslovce, vede
pravá cesta k dokonalé zbožnosti ft křesťanské
lidskosti důkladným vzděláním, opírajícím se o
kulturu zároveň biblickou i staroklasickou; tuto
pojímal Blahoslav v duchu - XVI. století arciť
spíše rétoricky než filosoficky nebo umělecky.
Jako Jan Hus, na nějž vědomě navazoval,
zajímal se i Jan Blahoslav o mluvnické otázky, k
nimž u něho přistupoval zájem prosodický; stejně
jako on dbal o rozvoj kazatelství ft duchovní
pisně, ale při tom zvláště studoval její stránku
hudehní; v tradicích Jednoty bratrské pěstoval,
a to skutečně kriticky, dějepisné badání.

Ale hlavní dílo stejně krátkého jako bohatého
života tohoto křesťanského humanisty bylo
posvěceno bibli, z níž Jednota bratrská, věrna
odkazu Petra Chelčického, stále vycházela ft k níž
stále se vracela. Jako Luther, umínil si Jan
Blahoslav - podle humanistické zásady: ad
fontas! -- přeložiti Písmo svaté z originálu,
očištěného filologickou kritikou, a tak emancipovati
se od Vulgaty; jeho jazykový cit, vkus ft
vzdělání zaručovaly, že se to stane čistým jazykem
mateřským. Blahoslav sám přeložil Nový zákon,
kdežto k překladu Starého zákona sestoupila Be
v Jednotě bratrské celá komise znalců, :z
jejichž rukou vyšla na Moravě dvacet let po smrti

18