zneklidňujícím nekonečnu; v oknech, jež mají dvojí
chlad a přísnost, kláštera a vězení, obráží se kmitavě
holá ratolest stromu, který přestal býti součástkou
přírody; masivní zdivo a těžké kování shlíží pohrd·
livě na trpasličí postavu i osud osamělého chodce.
Ale dokud poutník se znepokojuje materiální
nicotou a přechodní ubohostí svého bytí, dokud se bojí
a mate, neporozuměl řeči a vůli přítomného genia

,loci. Ten pathosem své síly donutí jej, aby se rozhodl.
Chrámová hudba proudící ze dveří a oken po pravici
vábí: Vrhni se, zbloudilé srdce, do kypivých vln
rozbouřeného citu, které v ekstasi lásky a rozkoše ne·
konečným mořem víry a milosti ponesou tebe až

_ k slunnému břehu, na němž se tyčí boží trůn! Po
levici ,se však pevné stavivo řádového domu, který
byl krbem organisace a výboje, chmuří v příkrém
meméntu: Dokaž, 'synu boží a sluho církve" exaltací
své svobodné a mocné vůle, že jsi hrdinou; odříkej
se nebo'bojuj, panuj nebo tvoř, hromaď kolem sebe
bohatství nebo žáky, a posledním tvým vítězstvím
bude, že procitneš jako hejtman nebeského vojska!
Mistři, kteří zbudovali barokní Prahu, zazdili do
svých děl odpovědi na tyto naléhavé požadavky.

Na sta holubů bílých a růžových, podobných velikým
květům magnoliovým, urvaným větrem, krouží a víří
v smělých křivkách nad rozkošným čtvercem
Křižovnického náměstí u paty Karlova mostu. Snesše se v
kmitavých chumáčích s gotického cimbuří staroměstské
mostecké :věže, opisují chvíli rozmarný kruh kolem
baldachýnů zastiňujících genealogické sochy Lucern·
burků, usedají pak na stupně trůnu krále a
králevice, aby v okamžiku tloukli křídly o pestré štíty
říšských erbů a znaků, svítících jako řada polodraho.
kamů přímo nad ostrým hrotem oblouku, který
otvírá přístup na Kamenný most. Náhle však, přesek.