Kolovrata. Dva orlové, ptáci královští, nesou na mo- '
hutných křídlech oblouk portálu, na němž v
konversaci vybrané, graciosní a především tlumené, usedli
nejvyšší bohové, J Uipiter s J unonou.

Duše XVII. věku, prahnoucí po velikém vzrušení,
se vzpínaly v myšlenkovÝ'ch svých touhách po
Nekonečnu. Nad světem, jehož se zmocňovaly svými
žhavými smysly a jejž pokoušely se ovládnouti svou
panovačnou vůlí, se jim klenul vesmír jiný,
nepochopitelný, nezbadatelný a lákající k sobě svým nad·
smyslným tajemstvím. Hvězdáři a kosmologové té
doby, z nichž Kepler a Tycho 'Brahe měli své
observatoře také v Praze, otevírali vědeckým způsobem
pohledy do Nekonečna fysického. Bohoslovci a
ekstatikové se současně vznášeli u vytržení do bezmezných
prostor Nebes, jež se ztrácely v nezbadatelném_kouzlu
světla a záře. Pathetický cit roztoužených srdci
vrávoral v rozkošnickém omámení touto říší nadsvětnou,
rozplývající se v. zlatých mlhách tajemné nálady.
Avšak i tuto oblast posléze ovládl účelný
racionalismus jesuitů. Do pmstor nebeských přenesli jesuité.
touž hierarchii státně církevní, jíž jejich politický
duch naplňoval zemi. Myšlenku o stupňovité
organisaci církve promítli do končin nadpozemských
jakožto skvělou idei o svatých obcování: vedle církve
viditelné, seskupené u stupňů papežského trnnu, církev
neviditelná, rozložená kolem trnnu božího - a obě
spiaty zásluhami a milostí. Jako na zemi vede pro
věřícího cesta k svátostem zástupem kazatelů,
zpovědníků, duchovních učitelů, tak v nebi ubírá se
vykoupená a očištěná duše sbory světců a mučedníků
po vznešeném schodišti hierarchickém až k
trojjedinému Bohu.

Proto kupí barokní sochaři na průčelích, balustrádách
a loggiích chrámů celé davy světců a učitelů církev-