našich. Jako byla v 80.1. »Osvěta« přední baštou boje proti
kosmopolitismu a současně orgánem obránců pravosti
podvržených rukopisných památek, tak se postavila v 90.
letech ostře proti mladé generaci; v bojích těch pozbývala
zvolna váhy. Smrtí zakladatele »Osvěty« V. Vlčka r. 1908
změnil časopis řízení i ráz a s názvem »Vlčkova Osvěta«

r. 1921 zanikl.

Zprostředkující stanovisko v otázkách literárních
zaujaly velké obrázkové týdeníky, starší Světozor a nově
založená Zlatá Praha (1884-1930). »Zlatá Praha« se
přidržovala směru umírněnějšího, »Světozor« však za redakce
M. A. Šimáčka (1884-1899) lnul k realistickému proudu,
propagoval ruský román, otvíral sloupce rád mladým
básníkům. Po zániku »Světozora« (r. 1899) a po přechodu
»Lumíra« do nových rukou uchýlili se jejich
spolupracovníci do dvou literárně populárních týdeníků, do Zvonu (od
r. 1899 za redakce M. A. Šimáčka a později F. S. Procház·
ky) a do Máje (r. 1903-1914 za redakce Fr. Heritesa).

Z literárních sbírek jest především jmenovati Nerudou
založené a Ed. Valečkou vydávané Poetické besedy (1883
-1890), jež přinášely výhradně původní práce veršované
se zvláštní redaktorovou zálibou pro epiku, pravidelně se
stručnými charakteristikami autorů. V Simáčkově
Kabinetní knihovně (1884-1899) ukládali své veršované i
prozaické práce hlavně přispěvatelé »Světozora«'; obdobného
rázu byly Ottova Salonní bibliotéka (18i6-1912), v níž
vyšla většina děl J. Vrchlického, a Vilímkova Nová
bibliotéka spisů veršem i prózou (1883-1888), která se
nezavírala ani překladům.

S literaturou v těsném styku byly některé organisace
spisovatelské; ke »Svatoboru«, založenému Fr. Palackým r,
1862, a k »Umělecké besedě« (založ. r. 1863) přidružilo se
velké stavovské středisko spisovatelů Spolek českých
spisovatelů beletristů Máj (založ. r. 1887). Tu se
shromažďovali jmenovitě beletristé období Čechova a Vrchlického a
jejich epigoni nejen za účelem hmotně stavovským a
podpůrným, nýbrž i k činnosti vydavatelské a nakladatelské.
R. 1890 zřízena byla na bohatém finančním základě
mecenáše Josefa Hlávky Česká akademie císaře Františka
Josefa J. pro vědy) slovesnost a umění a rozdělena do IV tříd.
(I. třída: filosofie, právnictví a dějepis; II. třída:
matematika, vědy přírodní a lékařství; III. třída: jazykověda
a literární dějepis; IV. třída: krásná literatura a umění.)

338