angelovy »Básně« (1889). Novodobé básnictví ,"lašské
souhrnně předvádějí antologie Poesie italská nové doby (1885)
a Tři knihy "Vlašské lyriky (1894); z jednotlivých
básní
. ků jsou zastoupeni: Leopardi, Manzoni, U go Foscolo,
Carducci a j.

Z ostatních překladů románských literatur důležitější
jsou: Výbor. dramat Calderonových (1899-1904),
překlad portugalské básně hrdinské, Camoensových
»Lusovců« (1902) a katalánského eposu Verdaguerova
»Atlantis« (1891) . Rekonstrukci s překladem podává Cid v zrcadle
španělských romancí (1901).

Z literatur germánských Vrchlického vábila anglická, ač
právě tu nepřekládal zvláště šťastně; překlady Sládkovy,
Jungovy a Balejovy stojí výše vystižením originálu.
Kromě antologie Moderní básníci angličtí (1898, zahrnuje
básníky nar. v 1. 1700-1880 od Thomsona po Tennysona)
přeložil Byronovy »Hebrejské melodie« (1890, souběžně se
Sládkem) a »Manfreda« (1900); Shelleyova »Odpoutaného
Promethea« (1900) a »Výbor lyriky« (1901); Poeova
»Havrana a jiné básně« (1890); pak menší výbory z
Tennysona (1906), Walt Whitmana (1906) a
Robinson-Darmesteterové (1898), ze Shakespeara přeložil kromě
»Sonetů« (neotištěné) báseň »Venuše a Adonis« (1922). Mezi
překlady z němčiny na prvním místě stojí velkolepé
přebásnění obou dílů Goethova »Fausta« (1890, II. vyd. 1907),
jímž zastíněny byly starší překlady Kolarův (1863) a
Vlčkův (1890), obsahující pouze 1. díl tragedie. Menší
překlady Vrchlického z němčiny jsou: Schillerův »Vilém Tell«
(1892), téhož »Píseň o zvonu aj. b.« (1824); Hamerlingův
»Ahasver v Římě« (1900), Immermannovo mysterium
»Merlin« (1922). Ze skandinávských literatur přeložil jen
Ibsenovy »Nápadníky trůnu« (1897).

Ojedinělý jest i překlad z polštiny, a to z Mickiewicze
»Tryzna« (1895); pohrobně přibyl ze slovenštiny »Výbor
básní« Ant. Aškerce (1823). Na některých překladech
zbásnictví východního má Vrchlický podíl jen formální, tak
na PetOfiho »Básních« (1907 a 1912) a na Košutově
překladě Hafizova »Divanu« (1881). Ve dvou antologiích spojil
Jar. Vrchlický překlady z různých básníků románských a
germánských: Hostem u básníků (francouzských,
vlašských, německých a anglických, 1891) a Z cizích Parnas8Ů
(převahou anglického a německého, 1895). Hojně
Vrchlic
371