měrných čtenářů dosáhl křiklavými povídkami z bllizince,
nalezince a porodnice Z posledních stanic (1890) a
románem Rina (1902) s finančními katastrofami a podvody
v pozadí.

Významný popularisátor sexudogický Emil Tréval (vl.

Václav Walter, 1859-1929) specialisoval se ve většině
svých povídkových knih na chmurná témata duševních
poruch, rozkladu vědomí a zrůdného erotismu; tak v knihách
Zápasy (1898), M'ixtum compositum (1899), Silnější než
milování (1904), Průboj (1920), Na prahu Kanaanu (1919,
válečný román) a jinde.

Novinář, kulturní a divadelní buditel na Ostravsku,
František Sokol Tůma (1855-1925) vy:práví ve svých románech
o hornících, huťařích a továrních dělnících ostravské
pánve, v Černém království (1901-1905), jak sluje jeho
nejvýznamnější sociální trilogie; nebo o valašských horalech
- Valašská srvětice (1922), Lapači (1922) a Na Kresách
(19:"2) -- :se zvláštním zřetelem k jazykovým bojům mezi
Čechy, Poláky a Němci.

Nad několik spisovatelek, u nichž sentimentalismus
tendenčního spisování dosahuje vrcholu, vynikla pouze Anna
Lauermannová, píšící s pseudonymem Felix Téver
(18521932), přítelkyně rodiny Riegrovy, Jul. Zeyera, Oto Theera,
Mir. Rutteho. S oblibou volí ve svýth pracích za námět
osudy roztoužených a unavených mladých žen,
zádumčivých umělců a sentimentálních světáků, dávajíc tak výraz
své romantické touze po neobyčejném a výjimečném.
Rámec povídkám dává zpravidla stará Praha. Tak v
povídkách, shrnutých do svazků Povídky (1894), V soumraku
(1902) a j. Romantika kříží se se vzpomínkovým realismem
v.jejích nejhodnotnějších skladbách U božího oka (1919),
Děti (1921) a V hradbách (1924).

Rozmach žurnalismu a zábavného časopisectva, s nímž
tato zábavná beletrie úzce souvisí, přivodil také zvýšenou
zálibu ve feuilletonistice. Většina spisovatelů výše uvedených
pěstovala vedle povídkových a románových prací také
feuilleton.

Prchavý a rozmarný útvar feuilletonu uvedl na vysoký
stupeň Jan Neruda a s nemenším uměním pěstoval tento
časopisecký druh literární V. Hálek. V období »Ruchu«
a »Lumíra« ,používal feuil1etonistického rámce pro svou
satiru, pro své vzpomínky, dojmy z cest i nápady z četby Sv.
Čech; používal ho Frant. Herites pro svou arabesku s
ná
422