se z područí měšťanstva, které pozbývá dotavadního
vůdčího postavení; rozkládají tímto způsobem staré strany
obecně národní a provádějí soustavnou organisaci třídní,
opřenou zvláště o rozkvétající tisk. Velkými úspěchy se
může vykázati jmenovitě stav továrního dělnictva,
houstnoucího zároveň s rozvojem průmyslu a vzrůstem velkých
měst; ovládá jej myšlenka socialismu, většinou v duchu
Marxově, vtělující se v organisaci sociálně demokratickou
a přidržující se zásady mezinárodnosti. Jeho úspěchy české
vzdělanstvo upřímně vítá a činně podporuje, řídíc se
zvláště příkladem sociálního myslitele T. G. Masaryka. Čeští
sociální demokraté tíhnou většinou k autonomii, ačkoli
právě oni se prohlásí proti politice státoprávní; proti nim
se postaví r. 1897 nově utvořená strana národně sociální,
česky uvědomělá a sdružující vedle dělnictva také vrstvy
drobného měšťanstva a úřednictva; v krajích hornických,
hlavně na národním pomezí, spojují komunisté společensko
hospodářský radikalismus s národní rozhodností. Každý
z těchto směrů socialistických nachází mezi českými
spisovateli své mluvčí i obránce a manifestační program
České Moderny r. 1895, podepsaný různorodými předáky
literárními, se vědomě řadí pod prapor socialistický.
Spisovatelé se popisně, kriticky neb tendenčně zabývají
dělnickým životem, proletářským zápasem s kapitálem,
revolučními proudy sociálními, ale doposud tu převládá
měšťanské vzdělanstvo nad vlastními syny pracující třídy, která
pěstuje hlavně novinářskou propagandu a písňovou
popularisaci svých zásad a programů. Značný politický dosah
mělo také osamostatnění rolnictva založením strany
agrární; přes svou znamenitou početnost a stupňující se
sebevědomí nedovedlo však agrární hnutí zasáhnouti
pronikavěji do kultury národní předválečného období, ač si velice
brzy opatřilo rozvitý tisk. Měšťanstvo, jež již dříve skoro
nadobro vytlačilo šlechtu z popředí po1itického a
hospodářského, pozbylo takto nástupem nových stran třídních
svého výsadního postavení, ale přesto i v tomto období
zůstávalo stavem rozhodujícím o osudech národa. Technické
pokroky, zdokonalení dopravních prostředků, koncentrace
peněžního bohatství umožňovaly nové rozpětí průmyslu
i obchodu, jež se dosti rychle počešťovaly; měšťanstvo bylo
rozmnoženo stále se stupňujícím počtem státních úředníků,
z nichž však nižší přilnuli spíše k stranám socialistickým.
Učitelská, právnická, lékařská a inženýrská inteligence

426