á nehybne tradici; Oplijel se optitnistickými sny o lepší
budoucnosti; protože psal pro nejnižší vrstvy lidové, hledal
jasný, přístupný, stručný sloh; rétorická fráze, jak jí rádi
užívali nqvináři mladočeští, se přežívala.

Menší účast než v životě sociálním a politickém mělo
pokrokové hnutí v literatuře. Z jeho literárních podniků
nejvýznamnější byla Vzdělávací bibliotéka (1890-1911),
založená a řízená Karlem Stanislavem Sokolem
(18671922). Ta přinášela překlady novodobého románu
francouzského a severského a propagovala i cizí filosofii,
historii a náboženství. V souvislosti s pokrokovým hnutím byly
Rozhledy národohospodářské~ 8ociální~ politické a
literární~ založené r. 1892 v Chrudimi překladatelem a
hospodářským novinářem Josefem Pelclem (1861-1916). Původně
převládala v nich část nauková, jmenovitě sociologie a
národní hospodářství, brzy však nabyla tu místa i kritika,
představovaná F. X. Šaldou a F. V. Krejčím; r. 1894
přistoupila i beletrie a od té doby byly »Rozhledy« jedním
z hlavních nositelů třetí fáze obrodného hnutí, fáze
literární.

V létech 1880-1899 vycházely na Moravě ve Velkém
Meziříčí za redakce Fr. Dlouhého Literární listy; zde od r.
1890 vystupuje mladá generace kritická v čele s H. G.
Schauerem a F. X. Šaldou, k nimž přistoupili Jiří Karásek,
Arnošt Procházka, Jindřich Vodák, Jan Vorel a j.
Vyzbrojena znalostí světových literatur, ,podrobovala tato
»moravská kritika« novými metodami české písemnictví ideové
i estetické revisi, nešetříc autorit ani tradicí. Ukázky
moderní české poesie i prózy přinášely také moravské
časopisy Vesna (1882-1897), redigovaná Fr. Dlouhým, a
Roháčkova Níva (1891-1897), v nichž vycházely prvotiny
O. Březiny. Obě t;)-·to skupiny přešly d~ »Rozhledů«, a
když po Macharově stati o Hálkovi a po Saldových bojích
se »Světozorem« se rozevřela propast mezi starší generací
a mladými literáty, vydán byl 1. října 1895 v »Rozhledech«
manifest Čes k é m ode r n y. V tomto provolání, namířeném
jak proti vlastenecké škole literární, tak proti plochému
realismu, proti mladočeské politice i proti hospodářskému
liberalismu, stojí vedle sebe dva principy: naprostý indi
.vidualismus umělecký a socialistické pojetí veřejného
života. Rozpor ten vyjadřují i jména umělců a politiků,
manifest podepsavších: F. V. Krejčí, F. X. Šalda, O.
Březina, J. S. Machar, V. Mrštík, A. Sova, J. K. Šlejhar, E.

439