Korner, J. PelcI, Fr. Soukup. Sdružení se však brzy
uvolnilo a při »Rozhledech« zůstal jen F. V. Krejčí, který jim
dodá val kritický ráz.

Mezitím se v pevnou skupinu ustavili jiní ze spisovatelů,
kteří kriticky vystupovali v »Literárních listech« a
uveřejňovali své práce ve »Vesně«, »Nivě« a »Nových
proudech«. R. 1894 založil Arnošt Procházka s Jiřím Karáskem
umělecko kritický měsíčník Moderní revue (vycházel do
Procházkovy smrti r. 1925). Kromě písemnictví zabýval se
též uměním výtvarným a v kritické části soudil českou
literaturu; přinášel ukázky moderního básnictví
protinaturalistického, symbolického a úpadkového, přeložené i
původní; z filosofů uváděl nejkrajnější individualisty, z
estetiků vyznavače umění absolutního. Tak název
»dekadentů,« jenž byl této skupině dán, vystihoval stanovisko
»Moderní revue« jen přibližně. Kromě zakladatelů vtiskovali
jí ráz z básníků O. Březina a K. Hlaváček, pak S. K.
Neumann, později V. Dyk a posléze M. Marten. R. 1896 a 1897
se snažila ke skupině »Moderní revue« přimknouti t. zv.
Katolická moderna; dokladem toho je Almanach secesse
(1896), vyd. S. K. Neumannem. Pro šíření anarchistických
zásad, objevujících se také občas v »Moderní revui«,
založil S. K. Neumann Nový kult (1897-1904), kde vstoupili
do literatury anarchičtí impresionisté Fr. Gellner, Jiří
Mahel'l, Fr. Srámek. S členy »Moderní revue« jest spojen
vynikající soubor Knihy. dobrých autorů (1905-1925),
který pro Kamilu Neumannovóu řídil Arn. Procházka a
kam mnoho děl, většinou pseudonymně, přeložil.

Koncem r. 1898 nastává utišení bojovné nálady mezi
starší a mladší generací a ozývají se snahy o součinnost
obou skupin. Výrazem toho jest obrození »Lumíra« r. 1899,
kam za redakce V. Hladíka vstoupil dosud nesmiřitelný F.
X. Šalda, když ztratil svou kritickou tribunu zánikem
»Literárních listů«. Polemikami »Lumíra« s »Moderní revuí«
se však r. 1900 prohloubily rozpory mezi Šaldovou a
Karáskovou skupinou, ale i Šalda se odcizil »Lumíru« a s ním
mňozíz mladších spisovatelů. R. 1907 vystoupil z redakce
V. Hladík a odevzdal ji V. Dykovi, který znovu pozdvihl
jeho uměleckou úroveň a shromáždil za spoluredakce
Hanuše Jelínka v něm mnoho mladších spisovatelů, zvl. O.
Theera, K. Sezimu, R. Medka, Arna Nováka a j. Jiné
časopisy nejmladších literátů byly málo významné; mnoho
literárních podnětů přinesla překladová Moderní
biblioté
440