bral se zevrubně do studia J. S. Machara a zvl. P. Bezruče
a osvětlil po prvé znalecky Literární život slezský (1925).

Na Machara a ještě větší měrou na Heina v cynick~
upřímnosti erotických zpovědí a ironických pohledů do
života navázali oba bohémští přátelé František Gellner a
Josef Mach. Kreslíř-karikaturista »Lidových novin«
brněnských, František Gellner (1881-1914), autor tří lyrických
svazečků: Po nás ať přijde potopa (1901), Radosti života
(1903) a Nové verše (1919, pohrobně) odhaluje nejprve
vtipně a kousavě rub tělesné lásky a výšklebně zkresluje
radosti i vzněty mravopočestného měšťáctví. Později
propuká u něho pod zádumčivým steskem židovského
požitkáře-ilusionisty rytířská láska k životu zdravých pudů
a silných citů, jinošské nadšení pro přírodu a volnost,
čestný vzdor proti všem křivdám pokrytecké společnosti.
Stručný a zpěvný verš Gellnerův se přibližuje svou
prostotou a plastičností a svým spojením písně i epigramu vždy
více slohu prostonárodnímu. Nejedna z jeho povídek,
hlavně ze života studentského, uměleckého a židovského má
břitkou úspornost novel Čechovových.

Fr. Gellnerovi se intonací blíží jeho studentský druh
Josef Mach (* 1883), americký novinář a český diplomat
v Italii. Do souboru jeho Básní (1933) pojal pořadatel
Albert Pražák k ironické a vtipné lyrice Robinson Krusoe
(z r. 1909) a Na obou polokoulích (z r. 1918) také vydatný
výběr z Machových amerických veršů z doby válečné
obsahu politicky buditelského.

Odvrat od realismu v české lyrice. Katolická Moderna.

Básnický rozklad školy Jar. Vrchlického postupoval na
prahu 90. let dvojím směrem. Jednak se hlásily i v jejím
okruhu předzvěsti literárního realismu, jemuž současně
dával samostatný výraz silný zjev Macharův: byl to projev
probouzejícího se smyslu pro skutečnost v poesii a
stupňující se snahy o objektivnost; . měnil se především
předmět pozorování básnického. Současně se však ozývá mezi
epigony Jar. Vrchlického sm~r opačný, zjemňující a
přetvářející metodu vnímání ve směru stupňovaného
subjektivismu. Tito lyrikové byli spíše rázu novoromantického
a stávali se předvojem nového hnutí poetického, s J.
Vrchlickým již nesouhlasícího. Vynikali prudším životem
dojmovým, smyslovým a citovým; oddávali se v poesii
rozko
454