i poživačnou buržoasii v tělesném a mravním úpadku, projevil
v rozsáhlé skladbě Pouta soužití (1918, původně
»Symbiosa«), příkře deterministické a prudce názorné jak
v malbě prostředí, tak v kresbě povah. Metodě té zůstal
K. Scheinpflug věren i v dalších románech,
vměstnávajících do rámce manželských příběhů současného
měšťanstva složitou problematiku všestranně promyšlenou: v
Motýlu ve svítilně (1930) běží o poměr vědecké práce a
rodinného života, v Nevolnictví těla (1934) o pohlavní porobu
ženinu. Rodinný rozvrat znázorněn je v občanských hrách
Scheinpflugových: Mrak (1919), Geysir (1922) a Pod
závojem (1927). Bystrého pozorovatele a společenského
kritika širokých zájmů prokazují cestopisné knihy: Italský
zájezd (1922), Paříž (1924) a Německem) Holandskem a
Belgií (192'9).

Rodák invančický a dlouholetý ,pedagog brněnský E. Sokol
(1874-1929), vl. Karel Elgart, divadelní kriUk v Brně,
učil se u Jos. Merha:uta a V. Mrštíka, nepřijímaje však
jejich naturalistické metody. Jeho práce, přeplněné
problematikou a debatami, postupně rostou v rozměru i ve
vnitřním rozsahu, ale trpí nedostatkem konstruktivního živlu
a neschopností omezující zkratky. Přes svěží črtu Děti
(1904) postoupil k románu dívčího srdce Slunce (1908) tl
k nevykvašené kronice puberty Májové bouře (1911).
Sokolovo dílo vrcholí skladbami románovými: kronikou
malého města moravského Příval (1917), odyssejí
moravských studentů v Praze Zlaté rouno (1920), širokými
letopisy sociálních i národních zápasů v Brně Černý a bílý
(1925) a kolonisační utopií Sahara (1929). Stylistou
sytého štětce se ukázal v polocestopisných Kresbách (1906) a
Tulákových láskách (1919). Stálý zájem o divadlo projevil
i dramaticky: komedií Námluvy (1919), sociální hrou
Moloch (1922) a báchorkou Slunovrat (1928).

K předmětnému realismu psychologickému a
mravoličnému dospěl v mužných a stařeckých letech Karel Leger,
jeden z příslušníků kosmopolitického almanachu »Máj«
z r. 1878, ale celou podstatou básník českého domova. Jako
prózaik zrál pomalu; od satirické kritiky života dorostl
k osudotvornému rea1i:smu objektivnímu. Karel Leger (1859
-1934) narodil se r.1859 v Kolíně, kde trvale jako statkář
žil a r. 1934 zemřel. Nad ostatní veršující realisty svého
pokolení vládne hutnějším a sytějším veršem popisným a
výpravným i pronikavější znalostí venkova i malého města.

503