mystickým idealismem Josef Karel Šlejhar (!!< 1864, t 1914
na Kr. Vinohradech), potomek starousedl.é rodiny
tkalcovskéze Staré Paky. Proběhl drahou chemika, sedláka,
úředníka a profesora a s neobyčejnou schopností pozorovatele
shledal na venkově, v továrnách, v městských brlozích,
v zdánlivě spokojených domácnostech i v skrýších chudiny
spoustu dokumentů mravního rozkladu, společenské
hniloby, lidské surovosti. J. K. Šlejhar dovedl zpracovati svá
pozorování naturalisticky s divokou zálibou pro výjevy
odporné, vystihoval celé ovzduší, celou společenskou vrstvu,
takže tato líčení mají přímo ráz chmurných a děsivých visí.
Ale proti ťonmto zavrženíhodnému světu podlosti, zločinu,
bídy a hrůzy protestuje J. K. Šlejhar svým soucitem,
který objímá stromy a zvířata, společenské vyvržence a
umírající mrzáky; protestuje svým smyslem pro mravní a
společenskou spravedlnost a v poslední době svými
odsudky moderní civilisace, společenského luxu, ženina
kouzla. Celou osobitost Šlejharovu prozrazují již jeho první
práce, románová studie Kuře melancholik (1889), založená
na účinné paralele umírajícího dítěte a dodělávajícího
kuřete, i cyklus úsporných Dojmu z přírody a společnosti
(1894), kde více než lidé upoutávají soucitného básníka
trpící zvířata a rostliny. Vynikajícími sbírkami sociální
obžaloby ve způsobě visionářského naturalismu jsou Co
život opomíjí (1895) a Zátiší (1898). Šlejharova síla
ochabuje v knihách povídek, na př. V zášeří krbu (1899), Temno
(1902), Z chm~trných obzoru (1910) i v některých pracích
poslední doby: Povídka z výčepu (1908), Vraždění (1910),
Rozvrat (1911). Oba rozvleklé romány, Peklo (1905) s
námětem z cukrovaru a Lípa (1908), líčící rozvrat selských
tradic ziskuchtivým materialismem v novodobém prostředí,
dokazují, že Šlejharovi, mistru velkých výjevů úchvatnosti
až prorocké, chyběl dar románové stavby a úměrnosti.

Literární počátky J. K. Šlejhara pozdravil horlivý
průkopník ruského románu a zolovského naturalismu V.
lIrštík. Vilém Mrštík (1863-1912) narodil se jako mladší
bratr Aloise Mrštíka r. 1863 v moravském městečku
Jimramově, chlapectví a jinošství prožil v Ostrovačicích a
v Brně, kde studoval na gymnasiu. V 1. 1884-1890 žil
v Praze, kolísaje mezi.literaturou a malířstvím a uváděje
k nám horlivě ruský realismus. Když se r. 1890 přestěhoval
k bratrovi do slovácké dědiny Divák u Hustopečí, stal se
soustředitelem moravských literátů a tlumočníkem
slovác
508