chlebem. Bible, jediná kniha, již čítají, není jim
knihou, ale silnou pavézou proti ďáblu, jenž
přichází za nocí vysílených a mrazivých a
ukazuje na tisíceré balvany žulové nezoratelných
strání slibuje, že promění všecky kameny
v chléb, zřeknou-li se svého Boha. Duše toho
lidu, jež nedoufá více, vidouc, že nejdražší
jejich naděje v pomoc krále Marokánského a
příchod Beránkův se nesplnily, žije v cévách
borovic a jedlí, které rozřešily bolestnou a
komplikovanou otázku jara v Čechách tím, že ji
negovaly vůbec.

A přec do jejich skepticismu šumí dívčí
květy třešňové, jež zalijí celou Prahu za
májových nocí nekonečnou zátopou. Černá věž,
podobná poslednímu výkřiku přemoženého
rebela, zkropena jest květy a Vltava podobá
se velikému bělostnému koberci komnaty
svatební. Na starém židovském hřbitově kvetou
keře do kabalistických snů, bělostné náhrobky