80

BuIla: Tedy k tomu mně odpověz: necháš
mne se vrátiti, odkud jsem přišla?

Hutten: Nenechám, aniž bys dříve se zle měla.
BuHa: Tedy mně ještě přidáš něco k těm
ranám, pod nimiž téměř byla bych klesla?

Hutten :Jiní ti přidají.

BuHa: Jiní, řekni mně prosím, což ještě
někdo jiný takového zločinu by se odvážil?

Hutten: Ovšem že ano, a ne jeden.
Kolikrát ti to mám říci, že nejste více očima nám
tady?

Bulla: Proto tedy dostaneme rány, že nás
tu není potřeba?

Hutten: Právě proto, že je vás nazbyt:
pročež ustanovili jsme, že skláme vás všecky,
kolik jen vás sem přijde slibujících, že nesete
světlo, třeba že čirou nesete temnotu a
nalhávajících, že jste životem, třeba že jste hlavními
původkyněmi smrti záhubné. Ale již dlouho,
jsi nedostala rány, tu máš!

Bulla: Bě,da, běda, pře běda !

Hutten: Tak nejlépe se sluší, abys ty křičela,
já bil.

BuIla: Dozví-li se Lev o té věci!

Hutten: Ty mu o ní jistě zprávy nepodáš,

ježto zde pod ranami mými zhyneš.

BuHa: Pomozte mně, křesťané.
Hutten: Neslyší.

BuIla: A přece slýchávalL Co mám tedy já
ubohá činiti?

Hutten: Máš býti bita, jak na tebe se sluší.