r 17
František: Kupeckou šlechtou arciť jako
Fuggerové, šlechtici však nejsou.

Hutten: Věru pravdu má ten poctivý
spisovatel Seneka, praví-li, že od té doby, co
ke cti přišly peníze, pravá čest věcí vzala za
své. *)

Kupec: Zdá se, že nám nepřejete našeho
jmění, takto hrdě promlouvajíce.

František: Nepřejeme; vás samy nenávidíme,
ježto máte čest z věci naprosto hanebné, když
napřed zplodili jste neřest.

Kupec: Jak to neřest? Tento výrok jest
krutější proti nám, než se sluší mluviti proti
řádným mužům.

František: Řeknu, jakým způsobém, však
tak, aby v tom nikdo neshledal snahy vám
spílati; ačkoliv lež jest věc nejméně ušlechtilá,
p~ece vy ze lži se radujete, přece z ní tyjete.

Kupec: My a kdy?

František: Vždycky : neboť lháti,' křivě
přísahati, klamati a šiditi vlastnictvím jest kupcův.
Zda v přísloví též se vůbec nemluví o přísaze
kupcťI? **)

. *) Sene kovy stesky na lakotu doby a záhubnost
jmění v duchu stoickém i formou uhlazenou
pronášené byly dlouhou dobu oblíbeny. Tento čte se v jeho
listech

,::,;:) Dosud německé přísloví» An der Kramer Schw()·
ren soU niemand sich kehren« (přísahy kupecké nikdo
všímati si nemá.)