121

menší než my, a některé připadají mně na
mysli konečně, jež předem mně vypadly .

. František: Pověz tedy, na cokohv připadáš.

Kupec: Předem máte jakousi divou a hru·
bou povahu a nepěstujete uhlazenosti, jak
v městech se děje. Dále si vzpomínám, co
jsem kdysi od tvého učitele *) slyšel, že dvěma
vadami stůně obzvláště německá šlechta,
hrdostí a nevzdělaností, tato sama o sobě neví,
ona jinými pohrdá, a stěží lze na světě někde
někoho najíti, kdo by více šlechtictvím se
honosil, třeba hy mu vskutku touže měrou, jakou
se honosí, za dost nečinil. Tedy domy vaše
plny jsou podobizen předků, a všecky zdi
popisujete rodokmeny svými, kamkoli jen
přijdete; ale pozoruji, že málo konáte činy řádné.
A ježto se vychloubáte osobivým a namnoze
lichým jménem šlechtictví a již tím se snadno
spokojujete, kolik, prosím, z vás se najde
takových, kteří by se starali o činy slavné?
Zda v této věci snadno neochabujete a
pouhého jména zuby nehty se držíce, ctižádosti
nenecháváte stranou? Viděl jsem nejednoho
z vašeho stavu, horšícího se na jiného,
poněvadž prý mu ukřivdil nevzdávaje mu pocty
povinné. Jiní llUtí nás, abychom se jim kořili,
beze všeho práva a beze vší zásluhy, jen

*) Nelze bezpečně určiti, který to byl, zda
Rhagius Aesticampanus, či Hermann Trebellius neb
Eitelwolf de Stein.