I 3 I

František: Tak jest, jak pravíš; ale ty ve
svém .Misaulu« ,*) ač všecky vady života
dvorského dosti obšírně, jak se mně zdá, jsi
vylíčil, na jediné sekretáře méně krutě jsi si
vyjel. Či jsi jich tehdy dosud neznal, jak z
jejich lejster vytahuje se všecko, a že, cokoliv
zavir.í oni, dobrým též piipisuje se knížatům,
pročež leckdy lidé nejlepší mají pověst
nejhorší; dále, že berou stále dary, a to ode
všech, avšak naproti těm, již darů jim
nepřinášejí, zarputilí jsou a všemožně zlem je za
hrnují? A že jich, jsou-li kdy uraženi (bývají
však uráženi poctivostí, bezúhonností, vzdě·
láním a ctnostmi tohú druhu, přede vším
však chudobou) usmířiti leč poskytováním
darů nikterak nelze? Zda nepozoroval jsi, že
nikdo na dvoře se nechová méně ušlechtile"
méně upřímně, však že tehdy největší nástrahy
chystají, když nejlaskavěji odpovídají, že,
dvorskými pozdravy a tou svou velkolepou
zpyšnělostí mnoho h luku nadělají?

Hutten: Znal a vídal jsem to, ale proto
jsem se o tom kratčeji zmínil, ježto jsem měl
předsevzetí jednou provésti to, čemu bych
nemnoho spisy uškodil, neboť kojím .se silnou
nadějí, že tito budou vyhnáni a jako
nesnesitelná břemena s beder knížat sňati; a myslíš,
že knížatům nejsou užitečnější šašci a blázni
než škůdnické pokolení písařů?

*) Dialog Huttenův, viz o něm úvod.

*