PALACKÝ ROZHODčí:.r Vg SPORECH JAZYKOVÝCH. 103

k úpornému novotáfstvL Záhy měl však pfiležitost
vystoupiti i proti pedanterii staromilců, kteří podvazovali
vzrůst feči i po stránce hmotné. Podnět k tomu zavdal
Palkovičův boj proti jazykovým snahám. Palacký
posuzuje v pfehledě ,Časopisů českých r. 1834' též,
Tatranku' II a účinně apostrofuje jejího redaktora a její
stoupence: ,Pištež pak nám, páni, jazykem Komenského,
ku pf. o chemii, o geologii atd. Ba pfeložtež nám jen
ku pf. Balbiho zeměpis jazykem bratří Kralických ¨
pak my se od vás rádi tomu mistrovství učiti budeme.'

Generace jazykových konservativců zvolna
vymírala, a později Palacký měl jen pfíležitost ozvati se
proti jazykovému radikalismu, jevícímu s~ buď úplnou
secessí feči, nebo upfílišeným novotáfstvím pravopisným.

Když r. 1846 ,Musejní sbor pro feč a literaturu
českou' chystal se opříti jazykovým snahám Štúrovců,
Palacký propůjčil své články do pro gramatické
publikace ,H I a s y o pot ř fo b ě jed not y j a z y k a pro
Cechy, Moravany a Slováky'12 a napsal vfelý
doslov,l3 v němž hlásá z hlubiny své bytosti potfebu
,enthusiasmu, jenž jest láskou; ta pak spojuje a
nerozlučuje'.

Provedení pravopisu skladného r. 1842,14 jehož
důvody, částečně již Doležalem (r. 1746) a Trnkou (r. 1830)

II ééM. 1834 a Drobné spisy III, str. 656 - 663 .

. 12 Byl to .samostatný výňatek ,0 Slovácích a postavení
jejich k řeči a literatuře české' z úvahy ,0 národech Uherských
a zvláště Slovanech' (ČČM. 1829) a posudek Trnkova spisu
.0 českém jazyce spisovném'.

13 Drobné spisy III, 738-740.

H Výklad pravopisu skladného viz v Gebauerově ,Historické
mluvnici jazyka českého' dil I, v Praze 1894, na str. 15.