PALACKI~HO ÓINNOST LITEH. HISTORICKÁ. 107

R. lR25 žádal ho proslulý orientalista J. G. Eichhorn
v Gottinkách na doporučení hraběte Kašpara ze
Sternberka za článek o dějinách písemnictví českého pro
svůj velký spis o literaturách slovanských; Palacký se
pustil do práce, ale nedokončil jí, nýbrž odevzdal ji S.
K. ~1acháčkovi, ač Eichhorn výslovně přál si příspěvku
Palackého.4 Teprve redakce časopisů musejních přinutila
Palackého k soustavným a četným pracím literárně
historickým menšího i většího rozměru.

Zprvu pracoval ve smyslu kritického racionalismu:
opravoval tradiční chyby, srovnával a posuzoval
biografický i bibliografický materiál, stavěl psychologické
rysy do nového světla; vůbec podnikal ony ,záchrany',
jichž klassickým tvůrcem je Lessing a jež mistrovsky
prováděl u nás Dobrovský. Tak pojednal v.e dvou
statích, české i německé, o J. A. Komenském,5
rozptyluje při tom mlhu neporozumění a neptízně, jež
osvÍcenství kolem osoby té nahromadilo; tak charakterisoval
i svého učitele a mistra Dobrovského,6 v jehož osobě

cl Dva listy Eichhornovy Palackému (ze dne 22. srpna 1825
a 7. září 1826) otištěny jsou v Korrespondenci a zápiskách II,
na str. 231 a 279; v druhém urguje stařičký Eichhorn krásnými
slovy: ,Verzcihen Sie einem bereits zu hohem Alter
fortgeschrittenen Manne, dass er sich sehnt, die letzte Schuld, mit der er
dem Publikum verwandt ist, abzutragen; erschiene er vor dem
pmrtner der Unterwelt mit einer Schuld noch von der Obf'nvelt
beladen - welchen Empfang hatte er zu envarten?'

c, ,Ži vot J.A. Komenského' v ČéM. 1829 a Drobných
spisech III, 366--394 a ,Úber Comenius und seineWerke'
(Monatschrift 1829, II a v Drobných spisech III, 395-412); srovn.
též J. V. Novák, ,Fr. Palacký aJ. A. Komenský', v Památníku
Palackého na str. 299-308; před Palackým snažili se obnoviti
pamět Komenského Jan Nejedlý a K. J. Thám.

'; Josef Dobrovský's Lcbcn und gelehrtes \Vir-