sv. Topičova vydání sebraných spisů str. H1-H8,
Kronika satirou a vtipem IV.) obracel čtenářskou přízeň
k Neureuttrově myšlence České děllské nemocnice, připojil
návrh, aby byly pořádány slavnosti vánočního stromku
i pro děti v nemocnicich a rovněž pro děti rodičů
nemocných neb uvězněný oh. Stejně měl vlídné slůvko
povzbuzení a podpory pro vánoční nadílku při školách
menš~nových.

Zde všude Jan Neruda pomýšlel na soukromou i
veřejnou dobročinnost v starHm směru, snaže se ji účelně
doplniti a organisovati; náladově citové ovzduší, obestÍrajíci
dobu vánoční, samo takřka nedopouštělo, aby
feuilletonista snad navrhoval důslednou politiku sociální péče.
Ze mu však nebyla nikterak cizí, dokazuje jeho důležitá
úvaha z r. 1869, podnícená zřízením obecné kuchyně
svépomocným dělnickým sdružením »Oul«, za vedení dra
Fr. Chleboráda (dnes v XXVI. sv. Topičova vydání
sebraných spisů str. 192- I 95, Studie vážné i
humoristické 1.). Črta, neprávem zapomenutá, vznikla v době, kdy
Neruda psal své proslulé »P,ražské obrázky«, tvoří ci
ozdobu ",Studií krátkýoh a kratších", a málem by se bylo
Hčení první pražské obecné kuchyně v staroměstském
pivovaru "'u Klouzarů« proměnilo v řadu podobných
mžikových fotografií z ruchu, vzbuzeného lidovými
obědy v Dlouhé třídě. Ale spisovatel se sám zarazil včas,
připomínaje s jemnou ohleduplnostÍ: »Je nám nový ten
závod příliš milý, každá novota je ale citelná jako
mimosa a nevinně lehké trhnutí perem, určené na pouhou
zábavu, mohlo by se brát zrovna za lehkomyslnost.«
Neběžít tentokráte Nerudovi o sociální pHrodopis, ale o
sociální úvahu; nemínÍt čtenáře baviti genrovými
obrázky z pražského života, nýbrž probouzeti jeho svědomí
upozorněním na hospodářskosociální síly, určujíci
nezdravou tvářnost naší doby. Tam, kde rozhodný český
demokrat prohlašuje nespravedlivé rozdělení majetku a

50