mocí vítězného Německa na mezinárodním dějišti evropském,
avšak marně se ohlíželi horliví Slavjanofilové po důkazech, že
Rusko skutečně míní býti pevnou protivahou Germánstva a
ochranou slovanských bratří na západě. Revoluční pokus
pokrokového hnutí zosnovaný v duchu domyšlené samostatnosti
státoprávní byl udušen v zárodku. VZdělání školské i lidové,
pokroky vědecké i umělecké, později též rozvoj technicfsv a
hospodářský zesílily národ a posunuly jej v popředí kulturní
Evropy, zároveň však po rozporech v politických názorech též
rozdíly hospodářské a třídní ohrozily starou jednotu jeho
smýšlení a cítění. Umělci a myslitelé nepřihlíželi trpně a němě k
tomuto dějinnému vývoji v přítomnosti svého národa: Smetana,
Aleš a Myslbek vztyčovali před ním modely dávného
heroismu v monumentálních lvareck,.Jan Ne ru da Pcožíval zaň pašijní
tragiku oběti a utrpení, kdežto Svatopluk Cech
burcovalocelovým veršem z otroctví a ke SVObodě; útlý kněz
balbínovského typu v: Beneš Třebízský se modlil s jímavou úpěnlivostí
za vlast a lidový epik se znalostmi učence, Alois Jirásek, kfísil
obrazy minulosti od starobylých pověstí přes husitskou epopeji
až kprostonárodním proroctvím~·JosefV: Sládek aJosef
Holeček sestupovali až ke dřeni venkovského lidu a jeho dávných
tradic, aby se tu dObírali národního prajádra~· ale i v elegické
bolesti Zeyerově, v sebemučivé skepsi SchauerOVě, v plodné
MasarykOVě kritice, těchto třech různorodých projevech nového
evropanství na české půdě, chvěla se citlivá a starostlivá účast
o národní osud i budoucnost.

Toto všecko byl prožil Fr. Lad. Rieger, dědic Palackého,
přítel Havlíčkův, sněmovník v Kroměříži i první z deklarantů~·
jemu, který se účastnil stejně živě ruchu politického,jako hnutí

15