řinu. Trojí pokušení přistupuje k Vy;v'oile!nému, polkušení
rozkoše, poikušení mod, pokušení chiHlasticlkérho ráje pro zástupy;
~šemodolá Vykupitel a v chvalozpěvech muže velebiti Pána
i hlálsati lnové poselstVí duchového poznání a nesobecké lásky
davům lačnícím po slově. Avšak když vstoupil Syn bOlží s hOT
a niv pvosté mi1os!ti do bílého pekla měrsta, přitov:aryší ,se k němu
pokušení mnohem duchovější, setkané z nejjemnějšího a
nejstudenějšího éteru myšlenky, pokušení pochybnosti i---' a on
pod!léhá. a umírá, zbaven božství, na kříži. "Dncsráno u
Golgoty - ne pad křížem, to pod hožstvím 'on padl, - jež nedi(JIved:l
již nésti".

Theerova "Golgot'a", a,č ,kompouov.ánia důsledně na motivy
z eV'angelia, ač psina hutným básnickým jarzykem, vyváženým
z plnosti Krralické bible, ač prozářena ve své střední čáJsti bílým
jasem mOludrostia lásky če,skobmhské, není nikterak dílem
koncepce křesťa:ll:ské. Otakar Theeť není vůbec básníkem
křesťanství. V dalších náhož.enských skladbách Sivé knihy jako by
byl úmyslně dbal 10 to, ,aby čtenář nezablroudn v ten!to omyl.
Vyzmá'vá Boha tmnscendentníhoa vzdioruje tak všem nástrahám
matného a zkonejšujícího panteismu. Odmítá sta!rcru mytol,ogii,
která uvědomovala si přítrorr!nost boží luejsi,lněji cestrou p10lznání
hmotného a rozhoduje se prro náb:oženrst1ví, inspivované mT'avní
bolelstí. Leč to vŠie není křesf,ansfvím. Dávný mIlovník řecké
plastiky, lk:terý v "Elegii" si vyvo'1a'l helénský svět bohů,
polobohů a hrdin a ve "Faěthontu" vyjádlřil svůj pOlměr k osudu a
mravnímu řádu j,azykiem hájesloví Hesiodov:a, dOlvedl se ze své
náhoželllswo!sti vyznati docela po řecku, v pínda'ro!v,sky tě1žké a
feidiovsky slavnostní ódě "Žiji s Bohem ra: s bohy". Xterý motiv
za,znívá nejmocněji z tétro teo~onie Theerovy? Mužná oddanost
do Osudu, byť z,achmuřeného a hr.ozného, po:z,orné úsilí o
dok,o\!llalost, zamyšlená touha naplnit své lidství tím, že hásrník žije
v tvoření a v sŤateronosti - s Bohem a is hohy.

Zde pohlížíme do myšle1nlk'ové dílny TheeJ:1ovy. Nerozumíme
vš'emu ~ptně jasně, leckterý obrys sochy myt'ol1oRické tr1aití se
ještě v halvanu mramorovém; ledacos z met1afysiky jes't pouze
napověděno; ten onenorhra:z zra,ráží metaforickou odvahou. Vše
ná:s přesvědčuje, že mluví tu básník, který nelpra:cu.je pouze
o díle, nýhrž předlevšímosobě. Ale 'spojení IS Bohem, je.ž se mu
od "M'O'nollo,gu srpnové ,noci" jeV'Ho cílem vývrojle, jelst dosa,ženo.
N ezapomenut.elný výra.rz tlomu dal v duchovní pí!sni Vlzd11šného
ševelu rytmiekého, prosté a hutné fOlfmou, talklřkra biblické
v názOrrlllosti slova. "Život plyne jarko sen - tomu, kdo se s
Bo
103