Odlpoč~vej tiše, d'r:ahý pi'ílteH, po těžkém utr:p·e:ní, v Diě:míŽ se,s
osvědčil hrdinouj stul se klidně do náručí země, jež i Tobě,
který jsi (Ibýval ohněm a vichrem, voní a zvoní! Snad dříve, než
dnes tušíme, zašumí do Tvého věčného snění tajemná, neznámá
Ti píseň - to Tvému hrobu, zkropenému našimi slzami,
přínesou i'arní větry poselství, že vanou zemí svobodnou.

Arne N,ovák

115