nejpohnutějších houstne soumrak ve vznešenou neb
strašidelnou noc: tak v černém mlčení lesa i splavu
setká se II židovského hřbitůvka skalecký myslivec
Machovec s bratrem Vostrým a přijme první jiskérku
rozhodnutí emigračního; tak za tichého jiskření hvězd
na vysokém nehybném nebi pospíchají děti myslivcovy
Helenka a Tomáš nekonečnými lukami k tajné
bohoslužbě kališnické, oslněny dobrodružným kouzlem
mysteriosní výpravy; tak v stínech nočních
zahalujících loubí, keře a letohrádek Březinovské vinice
Helenka Machovcová prožije zápas mezi klíčící láskou
k mladému patricioví a mezi vědomím rodinného
příslušenství k hratrské víře i odolá na čas hlasu bratra
zvoucího ji k otci do exiluj tak odehrává se za teskných
hodin duchů pronásledování pražských vinařův, odchod
Helenčin z Prahy, přepadnutí chudé modlitebny
»ukrytého semena« u Vorlíčků jesuitskými inkvisitory,
sm.rt deklamatora Svobody. Avšak Alois Jirásek zná
a postihuje ještě jiná kouzla večera a noci,
netragická, smyslná, barokní, kdy temné hry stínů tvoří jen
pozadí světelným efektům, v nichž srší a tryská touha
po oslnění, žízeň radosti, záliba v umělém osvětlení:
toť scéna svatebního mumraje v domě Březínovském
za svitu voskovic a průvodUJ hudby, kdy vážná
melancholie Jiříkova po prvé pohlédne hluboko do zraků
mladistvé graciosní macešej toť večerní koncert na
lodích na počest svatého Jana, kdy po setmělé Vltavě,
pod oblouky Karlova mostu a mezi košatými stromy
na břehu line se kvartet lesních rohů řízených Šimonem
Janem Josefem Brixímj toť posléze báchorkové
osvětleníPrahy na závěr svatojanského triumfu, na něž' se
Jiří Březina, již alumnus, dívá s rodiči a s precep~
tor~m,