ceninami starobylých hradů Hukvald, Starého Jičína
a Stramberka, znamenají české části soudních okresů
novojického a příborského, dnes Německem
okupované, přechod od poněmčeného Kravařska k
plnokrevně če~kému Valašsku. V některých dědinách a
městečkách se tu mluví již lašsky, ale valašské nářeči
převládá, kdežto kromě několika přistěhovalců,
zvábených výdělkem v továrnách, tu německy nikdo
nezná. Obce, o něž pěží, jsou rozloženy od valně po
němčeného Nového Jičína na východ i na západ;
Stramberk, z nichž nejmalebnější, tvoří na severovýchodě
přechod ke Kopřivnici a Příboru, které náleží do
soudního okresu příborského. Končinou, kdysi
zemědělskou, ale v přítomnosti značně průmyslovou, probíhá
několik drobnějších železničních tratí; jenom dráha
Kojetín - Těšín, k níž ze zabraných českých obci
přiléhají Mořkova Hodslavice, má význam obecnější
a prochází územím zcela českým. Otevřeme-li úřední
Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské z
roku 1935 a sledujeme-li v něm místa okresu
novojického a příborského, pokud byla postižena záborem
»pátého pásma«, , nacházíme mezi nimi tyto osady buď
úplně české neb s pranepatrnÝmi německými
menšinami (omezujeme se na větší obce, jež mají nad
50obyvatelů, a klademe počet Němců podle sčítání
z r. 1930 do závorky: Bernatice nad Odrou 920 (13),
Hodslavice 1943 (1), Starý Jičín 652 (7), Libhošť 1725
(7), Mořkov 1884 (11), Rybí 1130 (7), Straník 675 (1),
Stramberk 3497 (46), Klokočov 1499 (63), Kopřivnice
3968 (622), Příbor 4562 (212) a Zástřice 1928 (1). K
tomu přistupují ještě v soudním okrese klimkovském
(polit. okres Bílovec) Klimkovice 2612 (209). Až na
Kopřivnici, kde továrna na automobily shromažďuje
vedle převahy českého obyvatelstva asi jednu šestinu

63