vzdor vůči obklopujícímu ji světu byly základní
rysy duševní nálady v prvním tříletí 1876 až 1879;
jen v elegii opuštěného renesančního zámku a jeho
panské zahrady nacházela rozmarná a hrdá mysl
Terézy Novákové zalíbení a uklidnění; marně sna·
žil se vysoce inteligentní a zdravě reální manžel
smiřovati milovanou svou družkou se společenským
okolím. První literární pokusy, které, tuším, vesměs
zůstaly tehdy nedokončeny, nezpodobovaly nového
životního prostředí, nýbrž kochaly se ve vzpomín·
kách na dětská a dívčí léta, tu způsobem rozmar·
ným, tu v blouznivé romantice; jsou to Klepy z plesů
a Z mého rodného domu. Máme autentický obraz
tehdejší Terézy Novákové, který správně vystihuje
psychické její ladění: Alois Jirásek, který se za svého
pobytu litomyšlského s naší rodinou přátelsky
stýkal, líčí mou matku jako mladičkou paní v druhém
díle svých Pamětí a zdůrazňuje její živou letoru i její
nadšené byronství a správně póznamenává, že v prv·
ním tomto období litomyšlském~ ní na
spisovatelskou činnost nebylo ani pomyšlení.

R.1879 přestěhovali se manželé Novákovi z města
na předměstí Záhradí, kdež bydlili osm roků a kde
se jim narodilo pět dětí; přesídlení to mělo v životě
mé matky neočekávaně hluboký význam. Skoro
současně zemřela v Praze Teréze Novákové matka, a
smrt ta znamenala rozpadnutí pražské rodiny; má
matka pak stále pevněji zapouštěla kořeny v
Litomyšli, která stávala se jí domovem, zvláště když
přibývalo dětských hlavič~k a s nimi starostí, nemocí

25