r. 1886 znala jenom lázně Hory u České Třebové,
památné pobytem Bož. Němcové a později skonem
litomyšlského rodáka H. G. Schauera, kde s
churavým svým otcem, trávívala p,rázdniny, a zběžně
několik okolních měst; ale tyto dojmy výletové
neměly valného vlivu na její tvoření.

Asi od roku 1885 účastnila se má matka činně,
ano, obětavě ruchu spolkového, a desetileté vůdčí
její postavení v Spolku paní a dívek bylo
výmluvným důkazem, že pohrdlivou a vzdornou isolaci
zaměnila za činorodou práci výchovnou i buditelskou;
Litomyšl nyní nebyla pouze domovem 'rodiny, ale
také domovem snah - vliv zásad K. Světlé nebyl
tu beze vlivu. Z prvních veřejných podniků Spolku
paní a dívek byla výstava ručních prací, jež
mimoděk uvedla Terézu Novákovou k studiu
národopisnému. Zajímalať se již dříve o etnografický ruch na
Moravě, vedený 19n. Wurmem, rodinou Wanklovou
a M. Procházkovou, a zvláště tato paní, do jejíchž
časopisů má matka pilně přispívala, obracela pilně
její zřetel k národnímu kroji a k lidovému vyšívání.
Mezi přípravami k oné výstavce se poznalo, že se
na Litomyšlsku dlouho zachoval lidový kroj, jehož
památky v netušeném bohatství byly i v městě i ve
vsích roztroušeny, a má matka umínila si kroj ten
i vyšívání poznati, popsati a pokud možno sebrati.
Tak vznikla první česká monografie tohoto druhu,
Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku,
napsaná roku ] 887 a knižně vydaná roku 1891; tak
vzala původ velmi rozsáhlá činost sběratelská zprvu

27