s tou to ustarano:u, prošedivělou paní povadlé
pleti, pokleslých ústních koutkú a vrásčitého
čela s onou oslnivou krasavicí, která kdysi na
osudné a pošetilé kr'ižovatce jeho milostného
blouznění mu horce a temně zmátla mladé

smysly a kterou tehdy emfaticky oslovoval:
"podivná ty ženo! chladná, žhavá!" a musil se
s námahou nutiti, aby se sám pr'esvědčil o
totožnosti. A zatím ona, hladíc rozpačitě olysalou
hlavičku starého bezzubého psíka Vidáka,
uvažovala v osvětlující zkratce o tom, jak podivně a
tragikomicky křížil tento dobrý a veselý chlapík
jej í cesty. pr'iváděl k ní vždycky kamarády,

7