3

řeným hrobem mladeho ip!roletářskeho přítele .Antonína
Tolmanna vznikla tato meditační llyrika palčivě.
kritické not,y a pfíkře sociální tendence, prostoupená
drobnými C'lsly bala,dickými; v p~avdivé českosti a v
střízlivém realismu pohrdl Neruda výsměšně všemi roman~
tickými konvencemi běžné hřbitovní elegie. Sychravé
Hstop1aldové ovzduší leži nad Ciyklem !bez melodie a
bez metafor, který, svléká lásku i smrt, společnost
i věčnost ze všech ilusí a s tváří pokřivenou sarkastic~
kým humorem nastavuje životu ~'cadlo, odhalující kde
kterou starobnou vrásku, kde.kterou stopu falešného
líddla. Rozumovost, vitěz'Í'C'Í ve 'Sbirc~ nepokr'Ht'ě nad
citovosti tárlivě utajovanou, zpusdbila, ;že básnické
podáni tu má cosi tvrdého a chladného a že sp'iše
podněcuje nez by, okouzlovalo. Není proto 'divu, že se knize
dostalo mezi současní~y jen nep!Orozumění.

POidráž!děn tímto neúsplělchem a oddán celou duší
uměleckémú programu z almanachu "Máje", stanul
Neruda s V. Hálkem v cele tamní, které v 1. 1858-1860.
podiniklo mladé bouřlivé 'pokolení se starovlastene1ckými
kooservativd; hlavně 'mu poslouži.l četnými polemic~
kými i. kritickými statěmi a vHtrvalou redakční činností
ve dvou orgánech tnládeze "Obraz~ života" a "Rodinná
kronika". $10 o něco vke než! o zápas evropského
sv,ětooihaanství s úzkoprsým vlastenectvím a mravní
přímosti se šosáckou p,ruderií, ohrozujíc! svobodu slova
a lJ1álZJoru; v podstatě střetla se tu přežilá romantikfl1.
s realismem, tendenčně. z!biarven'ým .a 'lbetmócná úda
k mtnulosti s jarou i rp'lod'nou láskou k současné
skutečlnosti. útočná prudkost, s níž spisovatelé bourali takto
cínskou ~ď, oddělující duševní CectllY od ostatní
EvroPIY, blYla ve shodě s veřejným ruchem provázej'ÍCím
obnovení ústavnosti v Ce·chách roku 1860. Jest to období,
k~, vZlniklo svobodomlYiSlné nov:inářství a řecnictví
české, řídící se vzorem Havlíčkovým a 'Plrohloulbené v du-