4

chu moderního liberalismu; mladí spisovatelé nemohli
než P!rovázeti upřímným souhlasem politický směr, jeIlŽ
za vedení Karla Sladkovského hájil demo~atismu proti
kOlllservativcum a svobodomyslnosti proti drkvi. I spa~
třujeme Nerudu mezi předními spoluprarovník,y "mlado~
českúch" deníků "Času", "Hlasu" a od r. 1865 "Ná~
rQldnich listů", j'ím'ž ZlŮstal do smrti věren. ,

Pevné zakotvení ve službě novinářské utinilo konec
Nemdově literární bohémě, která neztnamenala jen roz~
háranost hmotný-ch poměrů a nedOstatek pracovního
soustředění, ale i citové zmatkty vášnivého srdce a lac~
ných smyslů 2Ja sarkastických vý:Citek poC'hybovaaného
a neuspokojeného rozumU. Lee mravní rovnováhy, a
dtovéhozocelení nebllll bi!:! Neruda došel bez 'plůsobení
ženy, jejíž milostné přátelství proň znamenalo vice než
v:ytrvalá a žlárlivá láska AnTIllJ Holinové. B!:!la to nej~
plřejdl1iějšížena literálrní spolecnosti Ipražské, Karolina
Světlá, j,ež tehdj!:!, roku 1862, stála v plném' rozkvětu
ža:doucího ženství. P,yšnk se, ze 'jest mladému básníkovi.
jehož genialitu včas uhodla, okouzlením a vznětem, střeh~
la s těžkým sebezapřením, ab;yjejich vztah nezhoustl
v pouhé smyslové opojení a nasadilaZ'a původního pro~
testu nezkrocQl1ého ibouřliv,áka všeckJ!:! síl:!:! na to, aby
vedouc jej k ovládnutí temnÝ.ch sil nitra, probudila
v něm mravní energii, stupňovanou až k etické jistot?
Nástrahami p,roradn!Í'ch přáltel r02JVolni1 se poměr obou
hrdmskll'ch srdcí plříliš zábj!:!, ale Neruda vyšel z něho
jako zralý mUŽi znalý své cen,!:! i odpovědnosti.

Kromě lllJěkolika pOkusů dramatickÝ.ch,z nichž
jediná vlašská truchlohra "Francesca de Rimini" z roku
1860 dorostla prudkým spádem a sporou povahokresbou
alespoň PSHchologkké 2Jajímavosti, shrnují dvě objemná
díla Nerudovu 'i!eň z těchto let tmu~ého vHzlrávání €
"Knihlll veršů" vl!:!:dané poprvé r. 1868 a podruhé
rozmnožené roku 1873, a "AraIJeskllJ," z r. 18M.