6

První svazek Nerudovl!:J próslY "Arabesky" byl
výběrem dosti IP1řísným, a Ipřece v nich zůstalo mnoho
z táplání spisovatele snaž'kího se ovládnouti
subjektivnost p'řed/11Iětným realismem; humor tu ješÍiě zápasí s
vynucenou duchaplností a povrchním vtipkováním.
Hodnotné jiádro "Arabesek" skládají genrové ob'rázJkU a
nove1istic'ké figur~1J, mnohé z nkh nejsou vyváž'eny jim
Zle starosvětské Malé straniY, ale Ip1římo z' mlajdistvý'c'h!
zažitků spisovatelových, osvětlených dodateč'ně
shovívavým úsměvem humoristkkého smíru se z'ivotem. Ale
i náladové básně v ip~óse, dJÚmiyslně dušezp(1Jtné
sebeanallYSiY, klrobné satiry a plarodie poskytují pohled do
nitra umělce, jenž dozrává souměrně s člověkem. K
úhrllmélmu souboru "Arabesek" bývá připojován oddíJ
"R,ůzrných lidi," v:ydaný poprvé samostatně roku 1871
jako výt,ěžiek velké pouti východní; ffilistrovské to dílko
nejen jistotou ostré a teplé kresby, ale i soustředěnosti
úsečjného podání. Tyto mezinárodnípostavič'~Y mž'ikově
zJ8IChlYlCené v barvitém p1rostředí za plného vrhu světla
plOhlYbuji se s rozikošnou samozřejmostí v atmosféře
oipojené 'životem a ISlunC'em; toto nestárnoucí 'rozkošnictví
jest rozkošnictvím pravého umělce.

B;yla to jen jedna 'kořist z Nerudový'ch rozsáhlý,ch'
'cest, jeji,c'hž ostatní dojmiY spisovatel taz1namenal
feuilletonistovým perem v "Pařiz1ský;ch obrázcích" (18M),
,,0brazech z ciziny" (1872) a "Menš'ich cestách" (1877).
Nemdovo zJásadní světoohč'anství potřeb1ovalo osvl~ní
!přímými zkušenostmi s cizími zeměmi a názor:y, lidmi
a mravl!:J; j1eho pironik:avýkulturní zJájem prahl po
bezplrostředním studiu evropské vzdělanosti na jejích
domláckh dějištích. Jeho touhy se sp1nil!!:l v míře netušené.
KQy~ byl ješt'ě v 60. létech poznal Paříž, jihozápadní
Něm~c'ko, Uhr:y a pobřeží Jaderského moře, směl roku
1870 nastoupm velkou pout l11a výiChod a na jih: přes
Balkiánský !poloostrov s Cařihradem dostal se do Pa-