naivní. Básníku se nedostávalo žadoucího odstupu od látky. Po dvaceti letech se vrátil k témuž okruhu znovu, ale jako vyzrálý muž laskavého humoru, jenž chápe a odpouští, když jinošské žaly a pochybnosti přebolely. Povahopisná studie o českém útvaru c. k. servilismu, "Můj přítel Čehona", nepřekračuje hranice typologie, zato "humoristický románek z doby Omladiny", přimykající se již v názvu k letopisům Čertova Kopyta, "Prsty Habakukovy", náleží k nejrozkošnějším pracím Dykovým vůbec - úsměv, s nímž podal setkání studentíka Rorejse-Habakuka s vévodou Albou, ukazuje ke stupni objektivisace, o jakém se spisovateli "Hackenschmida" ani nezdálo. Události z dějin Omladiny i jejích dozvuků náležely k nejsilnějším zážitkům Dykovým a domáhaly se v jeho nitru stále zpracování románového; osobitou a tragickou transfiguraci jéjich nacházíme na př. ve velké smerdakovovské episodě "Tajemných dobrodružství A. I. Kozulinova". Prožitek ten ležel i na dně rozlehlého a významného románového plánu Dykových mužných let, uskutečněného však sotva z poloviny, "Děsu z prázdna" a vydaného ve zlomcích až z pozůstalosti,."Horror vacui" byla myšlenková a mravní choroba vlastní, nihilistické generace Dykovy, kterou mínil analysovati a románovým dějem doložiti na Emilu Šarochovi, typickém Oblomovovu či Rudinu z vlastního životního okruhu. V zachovaných úryvkovitých povídkách Emila Šarocha má nehrdinský hrdina, ztroskotanec V lásce i manželství, spíše podobu literárního diletanta bez úspěchu i bez vnitřní radosti, ale zdá se pravděpodobno, že měl silně diletovati i v politice a tím se přidružiti k stolokruhu Čertova Kopyta za období Omladiny a snad i později za éry státoprávního radikalismu. Neměl se dokonce dožíti také národního osvobození a okusiti hořkého poznání, jak nevlídně vyhlíží vyplněný sen maximalistického romantika? K tomu ke všemu zdá se ukazovati první díl skladby "Děd Václav Šaroch", vypracovaný na samém sklonku básníkova života svěžími silami vypravěče velkorysého, jemuž stále tanul na mysli historický román velkého slohu. Osmačtyři. cátník se zřejmými rysy fričovskými, Emilův děd V ác· 20