MOI1avané láskou. Josef Holý, barbar, pohrdající
v hloubce duše vší kultuwu, naslouchal i v Brně
rád lidové písni a lidové baladě, kterou napodobil
ne bez úspěchu. Rudolf Těsnohlídek, básník
impresionista, vychovaný odstíněnými mistry severu,
žil s přírodou v důvěrném poměru a dával si
od ní pro své temnosvitné verše našeptávati zkazky
lásky a umírání. Ale v paradoxu, jakému se tento
plachý muž křižovatek nikdy nevyhýbal, se stal
mystický lyrik mistrem místního románu
brněnského se vší ubohou svérázností, se vší vše.dní
tragikou, se vším teskným humorem usedlého
m:aloměšťáka a samolibého šosáčka. Též Jiří Mahen
přišel jako jeho přátelé do Brna za výbojem a
experimentem, neboť z výboje a experimentu se
skládá celý život tohoto věčného enfant terrible
v bohemském kroji, se skvělými divadelními
zkušenostmi IlIJ s uznanou knihovnickou autoritou.
Mahenovi připadla čestná úloha, aby po převratu
s V áclavem ~techem přetvořil brněnské divadélko
na skutečnou scénu moderní. Vložil do toho elán
mládí, lásku k literatuře, odvahu experimentu a
nestálost tempeI'lamentu čistě uměleckého. V
neoživeném posud foye.ru Národního divadla
brněnského stane jednou jeho poprsí vedle busty J
anáč.kovy, Mrštíkovy a Neumannovy, které již dnes
tam spatřujeme, ale i vedle hlavy Merhautovy,
~techovy a Sokolovy, jež by tam měla umístiti
nejen vděčnost, ale i spravedlnost.

Není to z českých měst jenom Brno, kde žijí
básníci, jimž jejich sídlo zůstává pouhým
bydlištěm nestávajíc se osudem.

Vlastně zcela náhodou, v nejúplnější skrytosti

86